Domácí násilí s opakovaným znásilněním

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Vošty a přísedících Jiřiny Urbánkové a Josefa Špinlera

takto:

‍

obžalovaný

XX, nar. XX v XXX, trvale bytem XX, XXX, adresa pro doručování XXXX

je vinen, že

v období od poloviny roku 2013 do 3. prosince 2019, kdy byl v jiné trestní věci vzat do vazby, po dobu soužití s poškozenou XY, s níž sdílel společné obydlí XY, ul. XY v XY, poškozenou opakovaně slovně urážel, fyzicky ji napadal, při hádkách poškozenou opakovaně chytal pod krkem, dával jí facky a tahal jí za vlasy, opakovaně dával poškozené při jízdě vozidlem údery pěstí do nohou, zhruba od roku 2017 vyžadoval po poškozené pravidelně anální sex, při kterém nerespektoval bolest poškozené, poškozenou omezoval i ekonomicky tak, že jí odmítal přispívat na běžné potřeby domácnosti a rodiny, popřípadě předání peněz podmiňoval tím, že si to poškozená musí odpracovat, což znamenalo, že jej poškozená musela orálně uspokojit, od objevení druhotných pohlavních znaků dcery poškozené XYY začal poškozenou urážet a ponižovat tím, že kriticky hodnotil vzhled poškozené v porovnání s její dcerou a také s jinými ženami, v podzimních měsících roku 2019 poškozenou, když se sprchovala, přibližně v deseti případech pomočil s tím, že sameček si značí své teritorium, přičemž toto jednání vedlo u poškozené k rozvoji psychických problémů, jejichž řešení doposud vyžaduje psychologickou intervenci,

‍

tedy

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku

a odsuzuje se

podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 (dvaapůl) roku.

podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené XX, nar. XY, bytem XY, nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

‍

Odůvodnění:

Obžalovaný je na základě obžaloby ze dne 10. 12. 2020 stíhán pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písmena d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (dále jen „tr. zákoníku”). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o vině obžalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
Obžalovaný v hlavním líčení popřel, že by se stíhaného jednání dopustil. Soužití s poškozenou XY popsal zcela jinak než poškozená, která si dle obžalovaného strašně vymýšlí, vsugerovává si věci a o svých představách pak přesvědčuje ostatní. K jejich vztahu vypověděl, že se seznámili asi před 8-9 lety, nejprve žili odděleně, později se sestěhovali do jednoho bytu a před 7-8 lety se nastěhovali do bytu v XX, který koupili rodiče poškozené. V době nastěhování zrovna čekali první dítě. Když poškozená byla těhotná s dcerou XX, tak udržoval vztah s XX, s níž se mu narodila dcera XX. K poškozené se vrátil asi dva měsíce po narození XX . Od počátku byly ve vztahu problémy, hádali se, poškozená ho neustále kontrolovala, kontrolovala mu telefon. Opakovaně ho vyhazovala z bytu, brala mu klíče a pak ho brala zpátky do bytu. Poškozená je takový typ, že se chce stále hádat, dohadovat o něčem. Poškozenou fyzicky nenapadal, nemlátil ji, netahal ji za vlasy ani do ní nekopal. Když se s ní nechtěl dohadovat, tak na něj útočila. V takové situaci ji jen chytil za ruce a dal jí je pryč. Jednou měla poškozená velké modřiny, když spadla ze schodů. Poškozené také nadával tzv. koňary a nenutil ji k análnímu sexu. Sex byl dobrovolný, ale musel za něj platit určité částky podle toho, o jakou praktiku mělo jít. Pokud jde o údajné močení na poškozenou ve vaně, uvedl, že pouze v jednom případě, když se spolu sprchovali, tak jí omylem zavadil močí o lýtko nebo kotník, nedoprovázel to žádným vyjádřením o značkování teritoria. Dále popřel, že by poškozenou týral psychicky, neurážel ji a nesrovnával ji s jinými ženami, to spíše ona ho ponižovala a srovnávala s předchozími muži. Připustil, že udělal chybu, že jednou, když si děti vycpaly prsa ponožkami, tak řekl, že mají větší prsa, než maminka. Poškozená na něj velmi žárlila, nemohl se bavit s jinými ženami, kamarádkami, při hádkách sprostě urážela jeho rodinu. Sama přitom chodila za jinými muži. Přes problémy s ní zůstával, neboť ji miloval. Důvod oznámení poškozené spatřoval v tom, že nechtěla, aby dostal něco z částky 1.200.000 Kč, kterou nainvestoval do rekonstrukce domu v XXX který koupil pan XXX. Peníze na provoz domácnosti dávali dohromady, každý týden se dělal velký nákup, který hradil on, doma měl také uložené peníze, s nimiž poškozená mohla disponovat.
Svědkyně XX vypověděla, že se s obžalovaným znají od června 2011, v říjnu či listopadu 2011 se k ní nastěhoval. V dubnu 2012 se přestěhovali do bytu, který jí koupili rodiče. Tam otěhotněla a čekala XX. Obžalovaný se v té době vídal s kamarádkou XXX, která následně otěhotněla také. V roce 2012 obžalovaný prvně uhodil její dceru, když po ní zopakovala špatná slova. Sdělila to otci a on obžalovaného vyhodil z bytu. Poté byla sama až do porodu. V tom roce také na doporučení XXX zkontaktovala bývalou přítelkyni obžalovaného XX, která jí popsala, co ji čeká, včetně násilí. Po vyhození z bytu obžalovaný bydlel v bytě u XXX. Zkontaktovala ho v době porodu a u porodu XX byl. Po porodu chtěla, aby XX měla otce a proto chtěla, aby se vrátil. Když se vrátil, tak na domácnost vůbec finančně nepřispíval. Nepodílel se na společných aktivitách, když např. chtěla, aby někam šel, musela ho uspokojit. Sama pobírala sociální dávky a nezbytné věci kupovali její rodiče. Když chtěla peníze po obžalovaném, požadoval, aby ho nejdříve uspokojila. Na nákup chodili asi jednou za měsíc, kdy viděl, že již opravdu nemá peníze, poté si to doma musela odpracovat. Sexuální život byl takový, že když obžalovaný měl chuť na sex, tak musela, řekl jí, že to bude po dobrém nebo po zlém, tak prostě dělala, co chtěl. Peníze si chodila půjčovat k rodičům, ti věděli, že jí peníze nedává. S tím, že jí obžalovaný dává peníze za sex, se svěřila kamarádce XXX. Sex za peníze obžalovaný začal vyžadovat v době, kdy XX byly 4 roky. V té době také začal vyžadovat anální sex. Když nechtěla, tak si sex vynutil. Když mu nevyhověla, byl zlý a vyléval si zlost na dětech. Nebral ohled na její bolest, říkal, že je ženská a že od toho tam je. Dále uvedla, že v době soužití s obžalovaným, neměla jiný sexuální vztah. Obžalovaný nechtěl, aby se scházela s jinými lidmi. Zmínila případ, kdy ji chytil pod krkem a fackoval proto, že byla na Silvestra 2013 u XXX, pak ji za ní nechtěl pouštět a bral jí klíče. S obžalovaným se často hádali, důvodem byla většinou nevěra obžalovaného. Při hádkách do něj furt hučela, aby jí řekl pravdu o nevěrách anebo kvůli penězům. Nadávali si, on do ní strkal, ona mu to vracela a už se prali. Měla z toho modřiny pod krkem, vytrhané vlasy. Dětem říkal, že si jen tak hráli. Také ji jednou kopal do ledvin kvůli tomu, že nechtěla udělat snídani. K napadání docházelo zejména při hádkách, dával jí facky, asi 2x jí vytrhl vlasy, měla modřiny na krku a zádech. Když jeli autem, tak jí také dával pěstí do nohy z důvodu, že se špatně dívala. Údery mu chtěla vracet, ale většinou to schytala jen sama. Vstupovaly mezi ně děti, obžalovaný na ně sprostě řval. Hádky přecházely v napadení tak 2x do roka, a to od doby, kdy se narodila XX, poslední dobou to bylo častější, pěstí v autě dostávala často. V roce 2017, kdy byla těhotná s XX, odmítla po urážkách obžalovaného s ním jet autem z nákupu. Obžalovaný reagoval tak, že ji kopal do nohou a strčil ji do auta. S tím, co se ve vztahu dělo, se svěřovala XXX. Během posledního roku vztahu ji obžalovaný také 9-10x počůral ve vaně od krku dolů a přitom někdy říkal, že si sameček značí své teritorium. Také ji porovnával s nejstarší dcerou a s ženami z pornofilmů, říkal jí, že vypadá hrozně, má hnusné břicho apod. Obžalovaného opakovaně vyhazovala z bytu, sbalila mu věci a odvezla mu je, on se večer zase vrátil domů, zvonil a hrozil, že vyrve dveře. Dále uvedla, že navenek působili jako dokonalý pár, obžalovaný měl dobrý vztah s jejími rodiči, zejména s otcem. Vyjádřila se také ke koupi domu v XXX, dům koupili její rodiče a obžalovaný ho rekonstruoval. Měl obavy, že když nebudou spolu, že přijde o vložené peníze. Otec mu nabízel, že mu vložené peníze vrátí. Od začátku roku 2020 navštěvuje psychologickou a psychiatrickou ambulanci.
Matka poškozené – XXX vypověděla, že obžalovaný s dcerou byli ve vztahu 9 let. Věděla, že se vztahu něco děje, když se něco stalo, spíš to dávala za vinu dceři. Obžalovaný dceři nedával peníze, vše jim kupovali ona a manžel. Když se něco rozbilo, bylo něco potřeba, vždy zasáhli oni. Na dceři vídala modřiny, měla je na zápěstí obou rukou, v ohybu lokte, na oslavě narozenin v srpnu 2018 viděla modřiny na lýtkách a zádech. Dcera měla také vyrvané vlasy, to viděla ve dvou případech. Říkala jí, že na ni XX špatně sáhl, že se jí dělají modřiny, že se bouchla o linku, spadla na schodech. Vnučky jí sdělovali, že táta mamince ubližoval, říkaly to pravidelně, když u nich byly o víkendu. Také jí popsaly případ, kdy obžalovaný poškozenou po nákupu u auta kopal do lýtek, zkopal ji a nacpal do kufru auta. I přes telefon, když volala s dcerou, slyšela, že obžalovaný je v přítomnosti dětí strašně sprostý. Doma děti slýchávaly křik, že maminka brečí. K ní s manželem se obžalovaný choval dobře, měl je rád. Dcera obžalovanému opakovaně balila věci, vyhazovala ho z bytu, říkala, že už s ním nechce být, obžalovaný se ale vždy vrátil. Dále uvedla, že se jí dcera svěřila s tím, že si chce nechat udělat silikony, protož obžalovaný se jí směje, že nemá prsa. Jednou volala z dcery telefonu a na telefon přišla zpráva od obžalovaného, v níž dceři nabízel, že jí dá 1.000 Kč za sex. Dcera se během vztahu změnila, nikam nechodila, neměla žádné kamarády, jen XXXX. Až poté, co se věc začala šetřit, jí dcera sdělila, že obžalovaný na ni močil ve vaně. Dceru mrzelo, že nejstarší dcera nemá otce a že by XXX také neměla tátu. Po rozpadu vztahu již na dceři žádné modřiny nevídá, nemá sklony k tvorbě modřin. Svědkyně popřela tvrzení obžalovaného, že dceru v dětství tahala za vlasy a kopala ji.
Otec poškozené – XXX vypověděl, že jemu se dcera ani vnučky nesvěřovaly s tím, co se doma odehrává. Ve dvou případech obžalovaného vyhazoval z bytu, jednou když mu řekli, že má nějakou přítelkyni a podruhé, když uhodil nejstarší vnučku. Manželka mu občas říkala, že u dcery v domácnosti je něco špatně, on byl ale plně vytížený, měl jiné starosti. Nechtěl do jejich vztahu zasahovat, neboť to byl jejich život. Sám na dceři zranění neviděl. Manželka mu jednou řekla, že dcera má modřiny na zápěstí. Několikrát obžalovanému říkal, aby dceři dával peníze. On a manželka je prakticky živili a šatili. Sám měl s obžalovaným dobrý vztah, k němu se choval dobře. Dcera pravidelně říkala, že obžalovanému sbalila věci a vyhodila ho, pak ho vždy pustila zpátky, myslí si, že ze strachu. Svědek popřel, že by mu obžalovaný peníze uhrazené ve prospěch jeho domácnosti vracel formou nákupu jiných věcí pro potřebu svědka. Dále uvedl, že se nebránil tomu, aby s obžalovaným vypořádali peníze, které obžalovaný nainvestoval do rekonstrukce domu v XX. Po vzetí obžalovaného do vazby zaznamenal změnu chování dcery i vnuček, nyní jsou takové svobodné, nejsou svázané, komunikují. Ve vztahu s obžalovaným byla dcera jiná, měla z něčeho strach.
Svědkyně XXX vypověděla, že je kamarádkou poškozené, byla i u začátku jejího vztahu s obžalovaným. Zpočátku nezaznamenala problémy, až později k ní poškozená utíkala, kdy měla modřiny na krku, ruce, noze nebo vytrhané vlasy, Nejdříve obžalovaného bránila, pak přiznala, že ji zmlátil. Když přišla s modřinou na ruce, tak byla těhotná s XX. Po porodu měla modřinu na noze a vyškubnuté vlasy. Řešili spolu, proč od obžalovaného neodejde, poškozená se bála, že přijde o děti, že zůstane sama a bála se i obžalovaného. Když za ní přišla, obžalovaný hned psal zprávy a volal, kde je, ať se vrátí domů. Dále se jí poškozená svěřila, že jí obžalovaný říká, že je tlustá, rozkydlá, že a peníze jí dává jen jako odměnu za sex. Také se jí svěřila, že ji obžalovaný ve vaně počůral s tím, že si hájí své teritorium. Zmínila i to, že ji obžalovaný nutil k análnímu sexu a srovnával ji s jinými ženami. V průběhu vtahu s obžalovaným se poškozená změnila, dříve bývala průbojná, najednou se bála čemukoliv se postavit. Změnu chování pozorovala i na nejstarší dceři poškozené. Jednou u ní byla poškozená na Silvestra a obžalovaný ji potom zbil. Dále uvedla, že XX (nyní XX) se jí v minulosti svěřila, že byla ve vztahu fyzicky napadána a poté „stolkována“, následně zjistila, že jejím partnerem byl obžalovaný.
Svědkyně XXX vypověděla, že se s obžalovaným seznámila na statku ve Vojkovicích, kde měla její kamarádka XXXX ustájené koně. Obžalovaný tam měl prasata a občas jim pomohl s péčí o koně. Bližší vztah spolu neměli, obžalovaný jim nečinil žádné návrhy. Poškozená na ni jednou vyjela, že s obžalovaným něco má, ačkoliv to nebyla pravda.
Svědkyně XXX obdobně uvedla, že se obžalovaným neměla ona ani XXX bližší vztah. XXX měla problém s poškozenou, která ji podezírala, že na statek jezdí za obžalovaným.
Matka obžalovaného – XXX vypověděla, že s poškozenou neměla dobrý vztah, nemohla chodit za vnučkami. Asi před osmi lety se pohádali, kdy poškozená po ní chtěla, aby je finančně podporovala, a když ji nemohla vyhovět, tak jí sprostě nadávala. Od té doby k nim nesměla chodit. Bližší informace o soužití syna s poškozenou neměla, syn k ní nesměl chodit.
Svědkyně XXX vypověděla, že v minulosti měla vztah s obžalovaným, který trval asi 5 let a skončil asi v roce 2007. V průběhu vztahu docházelo k hádkám, především kvůli žárlivosti, a při hádkách jí obžalovaný několikrát dal facku. Tehdy to nevnímala jako něco významného. Dále uvedla, že poškozená ji na začátku jejího vztahu s obžalovaným kontaktovala a ptala se jí na její zkušenost s obžalovaným, Napsala jí, jaké to bylo, že se občas stalo, že dostala facku s tím, že rozhodnutí, zda ve vztahu zůstane či nikoli, je na ní. V době, kdy se věc již šetřila, se sešla s poškozenou a XXX, které chtěly něco vědět, a řekla jim, že by s věcí měla nerada něco společného.
Svědkyně XXX, sousedka, vypověděla, že dokud bylo vše v pořádku, byli obžalovaný a poškozená sympatický hezký pár, obžalovaný se staral o rodinu. Nezaznamenala mezi nimi nějaké problémy. Obžalovaného popsala spíš jako uťáplého, poškozená byla energická, měla ráda akci, velký kolektiv. V té době ještě v XXX nebydleli, jezdili tam přes den. Poškozená se s dětmi nastěhovala, až když nebyli spolu. Poškozená si tam přivedla její partnery a začaly tam mejdany. Dále uvedla, že z vyprávění obžalovaného ví, že měl hezký vztah s paní z XXX, s kterou má dceru, s ní se rozešli, protože se obžalovanému nelíbila její práce.
Svědkyně XXX vypověděla, že před 8-9 lety měla několik měsíců vztah s obžalovaným. Jejich vztah začal, když se obžalovaný rozešel s poškozenou. Poškozená se s obžalovaným rozcházela a poté chtěla, aby se k ní vrátil. Obžalovaný se k ní vrátil poté, co se narodila XX. Tím její vztah s obžalovaným skončil. Od té doby se s obžalovaným nevídala a asi před 4-5 lety se odstěhovala z XXX Před tím, než byla ve vztahu s obžalovaným, tak poškozená na obžalovaného žárlila. Od doby, kdy se obžalovaný k poškozené vrátil, již o jejich soužití neměla informace. Svědkyně také uvedla, že jí obžalovaný ve vztahu nenadával, fyzicky nenapadal, nenutil k nějakým sexuálním praktikám.
Za účelem posouzení osobnosti a věrohodnosti poškozené XXX byl znalkyní XXXX zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie dětí a dospělých. Znalkyně dospěla k závěrům, že poškozená je schopná správně vnímat prožívanou událost, tuto si správně zapamatovat a reprodukovat. Nebyly u ní zjištěny známky zvýšené lhavosti, není přítomen sklon ke konfabulacím. Vyjádření poškozené naplňují podstatná kritéria psychologické věrohodnosti, vyšetření nepotvrdilo, že by její výroky byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Znalkyně hodnotila osobnost poškozené jako psychosociálně nezralou s akcentovanými histriónskými rysy, nebyla zjištěna patologická struktura osobnostních rysů ve smyslu poruchy osobnosti. Poškozená je egocentrická, očekává automatické plnění svých potřeb, obtížně přejímá zodpovědnost. Má dlouhodobé potíže v mezilidských vztazích, zejména ve vztazích partnerských. Do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, není schopna jednat na základě zkušeností, jedná stereotypně na základě svých přání a představ. Má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje. Aktuální psychický stav poškozené znalkyně hodnotila jako částečně kompenzovaný s tím, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, je přítomen i strach z jeho osoby. Na svých závěrech znalkyně setrvala i při výslechu v hlavním líčení, přičemž doplnila, že chování poškozené, tak jak jej popisovala, odpovídá tomu, jaká je její osobnost, pořád vytrvává v nefunkčních vztazích. Jedním z důležitých rysů osobnosti je egocentričnost, kdy chování směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu.
V rámci trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 11/2020, v němž je obžalovaný stíhán pro zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (ve věci zatím nebylo pravomocně rozhodnuto – viz rozsudek Krajského soudu v Plzni na č.l. 124 a usnesení odvolacího soudu na č.l. 139), jichž se měl obžalovaný dopustit vůči XXX – nejstarší dceři poškozené – byl na obžalovaného zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, sexuologie a klinická psychologie. Tento byl s ohledem na souvislost obou trestních stíhání a využitelnost závěrů v tomto trestním řízení v hlavním líčení proveden jako listinný důkaz. Znalci Prof. PhDr. XXX, Ph.D., DSc. a Doc. MUDr. XXCSc. u obžalovaného nezjistili žádnou duševní poruchu, chorobu ani poruchu sexuální preference. Ovládací i rozpoznávací schopnosti obžalovaného byly plně zachovány. Vyšetřením nebyly zjištěny znaky svědčící o duševní chorobě v pravém slova smyslu, tedy ve smyslu psychózy, zvýšené agresivitě, těžším neurotickým onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencím ke konfabulacím či závažnějším narušení základních psychických funkcí. Nebyly také zjištěny forenzně významné sklony k záměrnému účelovému zkreslení nebo blokování informací.
Soud dále k důkazu provedl lékařské zprávy poškozené. Ze zprávy XXXX ze dne 10. 3. 2020 vyplývá, že poškozená od 7. 2. 2020 dochází na psychoterapeutická sezení. Pomoc vyhledala pro psychické problémy, které se objevily po odhalení činu, kterého se dopustil její druh. Dle zprávy této lékařky z 26. 4. 2021 bylo důvodem psychoterapeutické péče obtížné vyrovnávání se poškozené se zneužitím její nejstarší dcery, kdy došlo k rozvoji úzkostného syndromu, pacientka začala být obavná a plačtivá, vyčítala si, že nedokázal dceru ochránit. Stále dochází na kontroly. I ze zprávy zpracované XXX dne 7. 5. 2021 vyplývá, že psychologická léčba byla zahájena pro reakci na zneužívání dcery. K uvedenému datu byla poškozená dekompenzovaná, sdělovala obavy o svůj život a aby bývalý partner neublížil dceři. Došlo ke zhoršení spánku a příjmu potravy, v popředí byly úzkostně - depresivní projevy.
Další důkazní návrhy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Návrh obhajoby na zpracování znaleckého posudku na obžalovaného byl nadbytečný, neboť obžalovaný byl vyšetřen znalci ve věci XXXX a závěry znalců jsou postačující pro posouzení osobnosti obžalovaného. Není dán předpoklad, že by nový znalecký posudek přinesl jiná zjištění. Krom toho posoudit věrohodnost výpovědí obžalovaného či svědků musí soud, nikoli znalci. Výslech XXX soud neprováděl, neboť z žádných důkazů nevyplývá, že by měla být informována o soužití obžalovaného s poškozenou. To, zda si s obžalovaným před mnoha lety psala či nikoli je nepodstatné. Irelevantní pro posouzení věci jsou i názory současných sousedů poškozené na způsob jejího života, s kým žije apod.
Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výroku rozsudku. Obžalovaný a poškozená své soužití popsali diametrálně odlišně. Obžalovaný popřel, že by poškozenou fyzicky či psychicky týral, že by ji mlátil, srovnával s jinými ženami a ponižoval, že by ji dával peníze jen za sexuální uspokojení, vynucoval si různé sexuální praktiky či poškozenou úmyslně pomočil. Sám sebe vykreslil v podstatě jako submisivní osobu, která poškozené ve všem vyhověla, dokonce ji měl tolerovat i milence. Dle obžalovaného si poškozená jeho údajné jednání měla vymyslet, vymyšlenou představu si vsugerovat a pak o ní přesvědčovat další osoby. Obhajoba obžalovaného však dle názoru soudu nemůže v konfrontaci s ostatními provedenými důkazy obstát. Soud jeho výpověď považuje za nevěrohodnou a nepřesvědčivou, vedenou snahou vyhnout se trestní odpovědnosti.
Obžalovaný je usvědčován zejména výpovědí poškozené XXX, které podrobně popsala své soužití s obžalovaným. Její tvrzení nezůstalo osamoceno, je doplňováno i dalšími důkazy. Poškozená popsala, že se s obžalovaným hádali a že ji obžalovaný fyzicky napadal, z čehož měla modřiny a někdy i vytrhané vlasy. Její výpověď potvrzuje její matka, která na poškozené modřiny vídala, ve dvou případech viděla i vytržené vlasy. Dcery se ona ani její manžel příliš nevyptávali, měli dobrý vztah s obžalovaným a nechtěli do jejich vztahu zasahovat. Nicméně i od vnuček měla další zprávy o jejich soužití, kdy vnučky se jí pravidelně svěřovaly s tím, že táta mamince ubližuje, dokonce jí popsaly i případ, kdy měl obžalovaný poškozenou skopat a nastrkal jí do kufru auta, což přesně odpovídá tomu, jak událost popsala poškozená. XXX st. i její manžel XXX dále potvrdili, že obžalovaný poškozené nedával peníze a že potřeby dcery a jejích dětí finančně zajišťovali především oni. XXX. potvrdila také výpověď poškozené ohledně toho, že obžalovaný poškozené dával peníze za sex, sama na jejím telefonu viděla zprávu s takovou nabídkou. Také jednoznačně popřela tvrzení obžalovaného, že by se v dětství k dceři chovala hrubě a dcera si to jaksi přenesla do dospělosti. Oba rodiče poškozené zaznamenali změny v chování dcery v průběhu vztahu s obžalovaným, kdy byla uzavřená a nikam nechodila. XXX vyvrátil tvrzení obžalovaného, že by mu obžalovaný vracel peníze investované do vnuček prostřednictvím různých darů. I jemu se manželka zmínila, že na dceři viděla modřiny a na žádost dcery obžalovaného dvakrát vykazoval z bytu. To rozhodně nesvědčí o bezproblémovém vztahu.
Verze poškozené je podporována i výpovědí XXX. Tato rovněž uvedla, že na poškozené vídala modřiny na krku, rukou, nohách, vytrhané vlasy. Poškozená se jí svěřila i s tím, že ji obžalovaný urážel kvůli vzhledu, vynucoval si anální sex a dával jí peníze jen za sex. Řekla jí i to, že ji měl pomočit a že to doprovázel vyjádřením, že si značí teritorium. Svěřit se svědkyni s touto informací muselo být pro poškozenou obzvlášť těžké, musela překousnout velký pocit ponížení. Nelze přepokládat, že pokud by obžalovanému chtěla ublížit, že by si zrovna toto chování vymyslela. Svědkyně také uvedla, že obžalovaný poškozenou stále naháněl, volal jí, psal zprávy a shodně jako poškozená popsala, jakou dohru pro poškozenou měla návštěva u svědkyně na Silvestra (obžalovaný ji zbil). To rozhodně nesvědčí o údajné toleranci obžalovaného. Ostatně tomu, že sebehodnocení obžalovaného neodpovídá realitě, nasvědčuje i výpověď jeho dřívější přítelkyně XXX. Ta se sice ke vztahu s obžalovaným nechtěla po mnoha letech příliš vracet, ale uvedla, že jí při hádkách v několika případech dal facku. To jen dokresluje tendenci obžalovaného k násilnému jednání. XXX svou zkušenost s obžalovaným sdělila poškozené v začátcích jejich vztahu.
Výpověď poškozené naplňuje podstatná kritéria psychologické věrohodnosti i dle znalkyně XXX. Dle znalkyně vyšetření nepotvrdilo, že by výroky poškozené byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost poškozené znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Závěry znalkyně dávají odpověď také na to, proč se vlastně poškozená nechala dlouhodobě ponižovat, proč od obžalovaného neodešla, proč se vždy mohl vrátit poté, co ho vystěhovala a proč si ani blízcí lidé nevšimli, k čemu dochází. Znalkyně poškozenou vyhodnotila jako osobu psychosociálně nezralou, která do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje, vytrvává v nefunkčních vztazích. Důležitým rysem její osobnosti je egocentričnost, kdy chování poškozené směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu. Jinými slovy, poškozená chtěla navenek působit, že jsou s obžalovaným dokonalý pár, jak sama uvedla, a takto je vnímali i její rodiče, kteří si obžalovaného oblíbili a léta různé náznaky bagatelizovali.
Pro věrohodnost výpovědi poškozené svědčí také okolnosti, za kterých jednání obžalovaného vyšlo najevo. Poškozená aktivně nevystupovala, nešla na obžalovaného podat trestní oznámení. Okolnosti jejího soužití s obžalovaným vyšly najevo při prověřování jiné trestní věci – údajného jednání obžalovaného vůči dceři poškozené. Poškozená také neuváděla, že by byla zcela bez viny, že by byla jen obětí. Připustila, že se s obžalovaným hádala a snažila se mu oplácet. Z lékařských zpráv MUDr. XX a Mgr. XXX pak vyplývá, že poškozená musela vyhledat psychologickou pomoc pro psychické problémy vyvěrající ze vztahu s obžalovaným, byť tyto mohly být zapříčiněny i reakcí na to, čeho se měl obžalovaný dopustit vůči dceři poškozené. Nepřesvědčivě vyznívá i tvrzení obžalovaného o údajné motivaci poškozené, která měla oznámení podat, aby obžalovaný nedostal peníze investované do domu v XXX. K tomu se věcně vyjádřil otec poškozené, který uvedl, že se nebrání vypořádání s obžalovaným a že dům nebyl kupován pro obžalovaného či dceru, ale pro vnučky. Nelze také zapomínat na to, že právě rodiče poškozené často zajišťovali úhradu potřeb rodiny obžalovaného.
Z uvedených důvodů má soud výpověď poškozené za přesvědčivou a věrohodnou a na základě této výpovědi, s níž korespondují i další důkazy, má za prokázané, že obžalovaný se vůči poškozené choval poškozenou uváděným způsobem. Její výpovědi tak odpovídá popis skutkového děje. Je zřejmé, že pokud k činu docházelo po dlouhou, nemuselo být jednání obžalovaného vždy stejně intenzivní, dle výpovědi poškozené se v průběhu doby spíše zhoršovalo. Počátek jednání obžalovaného byl stanoven na polovinu roku 2013, kdy se měl obžalovaný vrátit k poškozené, asi dva měsíce po narození XX. Již od té doby dle poškozené hádky přerůstaly v napadení a obžalovaný jí také nedával peníze. Konec jednání obžalovaného byl stanoven na 3. 12. 2019, kdy byl obžalovaný vzat do vazby.
V hlavním líčení byli vyslechnuti i další svědci. XX a XXX k soužití obžalovaného s poškozenou nic zásadního neuvedli. Z jejich výpovědí vyplývá jen to, že poškozená na obžalovaného žárlila. Také z výpovědi XXX vyplývá, že poškozená byla žárlivá, že obžalovaného vyhazovala a pak usilovala o jeho návrat. Bližší informace o soužití obžalovaného s poškozenou po návratu obžalovaného k poškozené však neměla, s obžalovaným přerušila kontakt. Doložená žárlivost poškozené nijak neodůvodňuje a neomlouvá chování obžalovaného. Z výpovědi XX přitom vyplývá, že i obžalovaný byl žárlivý a majetnický. Žárlivost mezi partnery nesmí přerůst ve fyzické napadání. Matka obžalovaného XX o vztahu syna s poškozenou nic nevěděla, několik let se nenavštěvují a syn se jí nesvěřoval. Svědkyně XXXX se pouze vyjádřila k tomu, že mezi obžalovaným a poškozenou nezaznamenala problémy, působili na ni jako hezký pár. Vnímala je však jen na zahradě v Květnové v době, kdy tam jen dojížděli, nemohla vědět, co se u nich odehrávalo za „zavřenými dveřmi“. To, že na ostatní působili jako dokonalý pár, již bylo uvedeno výše. Zřejmé také je, že obžalovaný na lidi uměl dobře zapůsobit, dobře ho vnímali i rodiče poškozené.
Po právní stránce bylo jednání obžalovaného posouzeno jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, neboť bylo prokázáno, že obžalovaný s poškozenou, která s ním a dětmi žila ve společném bytě, zle nakládal, kdy ji fyzicky napadal, působil jí modřiny, vytrhl vlasy, ale týral ji i psychicky komentáři jejího vzhledu a neposkytováním peněz pro chod domácnosti, resp. jejich poskytováním až po sexuálních úsluhách. Týráním ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí zlé nakládání s osobou blízkou nebo jinou osobou žijící s pachatelem ve společném obydlí vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Veškeré chování obžalovaného se nemuselo samo o sobě vyznačovat vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, např. urážky vzhledu poškozené, ale v souhrnu fyzické a slovní útoky obžalovaného a nezajišťování finančních potřeb rodiny požadované intenzity dle názoru soudu dosahují. Poškozená toto jednání musela vnímat jako těžké příkoří, byť ho ze strachu z obžalovaného a ze strachu, že děti nebudou mít otce, dlouho trpěla. Jednání obžalovaného trvalo několik let a byl tak naplněn i znak páchání činu po delší dobu. O příčetnosti obžalovaného nebyly žádné pochybnosti a obžalovaný je za jednání trestně odpovědný. Obžalovaný jednal v úmyslu přímém a jeho jednání je společensky škodlivé.
Při rozhodování o druhu a výměře trestu vzal soud v úvahu všechna kritéria uvedená v § 38 a § 39 tr. zákoníku. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v minulosti nebyl soudně trestán. Jednou byl postižen za přestupek, ale již v roce 2001, k tomuto přestupku není nutné přihlížet při hodnocení osoby obžalovaného. Obžalovaný tedy dosud vedl řádný život, což mu polehčuje. Naopak mu přitěžuje, že trestný čin páchal delší dobu ve smyslu § 42 písm. m) tr. zákoníku, kdy doba jeho jednání výrazně přesáhla dobu nezbytnou pro naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „páchání činu po delší dobu“, kdy k naplnění tohoto znaku obvykle postačuje, když jednání trvá několik měsíců, rok či dva. Jiné přitěžují či polehčující okolnosti soud nezjistil. Jelikož obžalovaný dosud nebyl soudně trestán, bylo možné na něj působit uložením podmíněného trestu odnětí svobody. Obžalovaný byl ohrožen trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let. S přihlédnutím k přitěžující okolnosti soud trest uložil 6 měsíců nad dolní hranicí zákonné trestní sazby, tzn. v trvání 2,5 roku. Současně soud stanovil zkušební dobu v trvání 3 let, po kterou je na místě sledovat další chování obžalovaného. Soud nepovažoval za nutné ukládat obžalovanému další tresty, a to i s ohledem na to, že obžalovanému uložil povinnost nahradit poškozené nemajetkovou újmu.
Poškozená XXX se k trestnímu řízení včas a řádně připojila s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč. Tvrzený nárok odůvodnila tím, že prožitá událost má neblahé důsledky na její psychický stav, má strach z bývalého partnera, zážitky jí brání v navázání partnerského vztahu, s prožitou událostí se bude vypořádávat delší dobu, dlouhodobá dehonestace a ponižování její osobnost výrazně ovlivnily. Podle § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Dle § 2955 OZ nelze-li výše náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Dle § 2596 OZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. V hlavním líčení bylo prokázáno, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného utrpěla duševní újmu. Z lékařských zpráv vyplývá, že potřebuje psychologickou pomoc. Ve zprávách je sice její stav spojován s událostí, která se měla stát její dceři, nicméně z výslechu poškozené, jejích rodičů a XXXX vyplývá, že chování poškozené se změnilo ještě před tím, než údajné zneužití její dcery vyšlo najevo. Znalkyně Mgr. XXX konstatovala, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, přítomen je i strach z jeho osoby. Jednání obžalovaného tak nepochybně mělo dopad do psychické sféry poškozené. Soud přihlédl k době, po kterou mělo týrání poškozené trvat i k jeho intenzitě a dospěl k závěru, že požadavek poškozené na částku 50.000 Kč není nepřiměřený a odpovídá rozhodovací praxi jiných soudů v obdobných věcech. Lze například odkázat na rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. 7 T 99/2016, rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - město ze dne 29. 4. 2016 sp. zn. 3 T 135/2015 či rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. 2 T 263/2015. Přiznaná částka není tak vysoká, aby obžalovaný nebyl schopen tuto částku uhradit, aby mu její úhrada mohla přivodit existenční potíže. Sám obžalovaný uvedl, že není zadlužen, je pracovně způsobilý a je způsobilý přiznanou částku vydělat a uhradit. Z uvedených důvodů soud dle § 228 odst. 1 tr. řádu obžalovanému uložil, aby poškozené nahradil nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Karlových Varech. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Karlovy Vary 25. října 2021

Mgr. Petr Vošta, v. r.

Předseda senátu

‍

Přečtěte si další

sp.zn.

33 T 1/2019

Sexuální nátlak na děti a nucení je k natáčení dětské pornografie

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 5. 9. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Hostaše a přísedících Mgr. Jany Barbory Pirasové a Ing. Ladislava Podhorce

takto:

Obžalovaný

‍

narozený XX ve XX, trvale bytem XXXX

‍

je vinen, že

‍

dne 27. 8. 2015 v době od 17:15 do 17:36 hodin ve svém bydlišti v XXXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou XX, nar. XX, bytem XX, vystupující pod jménem XXX, a s vědomím, že poškozená tehdy ještě nedovršila věku 18 let, tuto bez použití pohrůžek požádal, aby masturbovala před webkamerou, čemuž poškozená XXX vyhověla a činila tak dle požadavků XXX, kdy XX během uvedené komunikace prostřednictvím programu vyhotovil celkem 3 videa, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci, následně se dožadoval další masturbace poškozené před kamerou, to ale poškozená XX odmítla, ačkoli jí vyhrožoval, že jinak zveřejní videa, která si z komunikace pořídil, načež s ním poškozená komunikaci ukončila,

‍

dne 13. 3. 2016 nejméně v době od 13:34 hodin do 13:49 hodin ve svém bydlišti v XXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XX, bytem XX, a s vědomím, že poškozená nedovršila v tu dobu věku 15 let, ji pohrůžkou, že zveřejní fotografii jejího obličeje, kterou si uložil do počítače během jejich video komunikace, přinutil k obnažování před webkamerou a k zasouvání fixu a spreje do pochvy a konečníku, čemuž poškozená XXX v obavě ze zveřejnění své fotografie, kdy v důsledku svého velmi nízkého věku a naivity se bála, že bude potrestána, vyjde-li najevo, že komunikovala s cizím člověkem, vyhověla a učinila vše dle požadavků XX, kdy XXX během uvedené komunikace prostřednictvím programu XXX vyhotovil celkem 2 videa, na kterých je zachycena nahá nezletilá XX při masturbaci a při zasouvání fixu a spreje do konečníku a pochvy,

‍

v blíže nezjištěný den v červenci 2017 ve svém bydlišti v XXXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím sociální sítě pod přezdívkou XX elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XXX, bytem XX, okres XXX, a s vědomím, že je tato mladší 15 let, po ní žádal zaslání jejích nahých fotografií, kdy poškozená mu zaslala prostřednictvím XXX blíže nezjištěný počet svých nahých fotografií s včetně obličeje, následně s ním přestala komunikovat, opětovně jí kontaktoval dne 30. 9. 2017 přes sociální síť XXX pod přezdívkou XXX a pod pohrůžkou zveřejnění jejích nahých fotografií, které mu zaslala dříve, na internetu po ní požadoval zaslání dalších nahých fotografií, avšak poškozená mu již žádné další fotografie nezaslala a jeho jednání oznámila své matce XXX, nar. XXX,

‍

v období od 8. 6. 2017 do 10. 7. 2017 ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX) chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XX, bytem XX, vystupující pod přezdívkou XX, a s vědomím, že jí je 14 let, po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií a videí, kde masturbuje, poškozená mu nejprve zcela dobrovolně zaslala blíže nezjištěný počet nahých fotografií a videí, kde provádí masturbaci, následně po ní požadoval zaslání fotografií konečníku a videí, kde se poškozená uspokojuje do konečníku, a když to XXXX odmítla, vyhrožoval jí, že pokud mu požadované fotografie a videa nezašle, zveřejní její dříve zaslané nahé fotografie na internetu, na tuto výhrůžku poškozená nijak nereagovala a komunikaci s ním ukončila bez zaslání dalších fotografií a videí,

‍

v blíže nezjištěné dny v období od 10. 7. 2016 do 11. 8. 2016 ve svém bydlišti v XXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XX, bytem XX, kdy po ní požadoval, aby se obnažovala před webovou kamerou a zasouvala si prsty do pochvy, na což tato přistoupila, přičemž z video komunikace bylo zřejmé, že poškozená nedovršila 15. rok věku, následně pod pohrůžkou zveřejnění tohoto videa, které si uložil do počítače prostřednictvím programu, na internetu, přinutil poškozenou XXXX k dalšímu obnažování před webkamerou a dále k zasouvání prstů, fixů, štětce a dalších nezjištěných předmětů do pochvy a konečníku, čemuž poškozená XXX vyhověla z obavy ze zveřejnění videa se svojí masturbací, kdy XX tuto videokomunikaci nahrál a vyhotovil tak celkem 14 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci a při zasouvání fixu do konečníku a pochvy,
dne 26. 11. 2017 v době od 16:26 do 18:00 hodin ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. XXXX prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX) chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XX, bytem XXX, vystupující pod přezdívkou XXX, a s vědomím, že jí je 13 let po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií, když to poškozená odmítla, vyhrožoval jí, že pokud mu své obnažené fotografie nezašle, tak provede fotomontáž, využije profilovou fotografii jejího obličeje a přidá k ní nějakou nahou fotografii jiné osoby a zveřejní ji na internetu, na tuto výhrůžku poškozená nereagovala a komunikaci s XX ukončila bez zaslání jakékoli fotografie,

‍

v blíže nezjištěné době nejméně v září a v říjnu 2017 ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím anonymní internetové chatovací stránky XX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou XXX, nar. XX, bytem okres XXX, následně jejich komunikace probíhala přes mobilní aplikaci XX a prostřednictvím jeho mobilního telefonu zn. XXX, přičemž s vědomím, že poškozená v tu dobu nedovršila věku 15 let, ji požádal o zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií, zadku a prsou, čemuž poškozená XX vyhověla a dobrovolně mu zaslala nejméně 3 fotografie svého nahého těla s detaily genitálií, následně se dožadoval zaslání dalších takových fotografií a když to pošk. XX odmítla, tak jí vyhrožoval, že pokud mu požadované fotografie nezašle, zveřejní její číslo na sociálních sítích s tím, aby jí lidé psali a volali o nahé fotky, poškozená s ním však komunikaci ukončila,

‍

v období od 4. 6. 2017 do 8. 1. 2018 ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX nar. XX, bytem okres XXX, vystupující pod přezdívkou XXX, a s vědomím, že byla mladší 18 let, po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií, čemuž poškozená vyhověla a dobrovolně mu zaslala blíže nezjištěný počet nahých fotografií, následně po ní XX požadoval zaslání fotografií konečníku a genitálií a videí, kde poškozená masturbuje, a když to XX odmítla, tak jí vyhrožoval, že pokud mu požadované fotografie nezašle, rozešle její dříve zaslané nahé fotografie kamarádům, čemuž XXX v obavě ze zveřejnění fotografií vyhověla a XX zaslala nejméně jednu fotografii svých genitálií,

‍

tedy

pod body 1 až 8 jednak jiného pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu sebeukájení a k obnažování, takový čin spáchal na dítěti (v bodě 1 a 8) a na dítěti mladším patnácti let (v bodech 2 až 7), přičemž pod body 2, 5 a 8 čin dokonal a pod body 1, 3, 4, 6 a 7 k dokonání nedošlo a dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu v úmyslu trestný čin spáchat,

‍

pod body 1, 2 a 5 jednak zároveň vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě,

‍

v blíže nezjištěné době od ledna 2018 do února 2018 ve svém bydlišti v XXX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím anonymní internetové chatovací stránky XXX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou mladistvou XXX, nar. XX, bytem XXX následně s ní komunikoval ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A přes mobilní aplikaci XX, a s vědomím, že poškozená v tu dobu nedovršila věku 18 let, ji požádal o zaslání jejích nahých fotografií, čemuž poškozená vyhověla a dobrovolně mu zaslala nejméně 10 fotografií svého nahého těla, včetně genitálií a prsou, a dále na jeho žádost vytvořila a zaslala mu video, kde močí ve vaně,

‍

tedy

přiměl dítě k výrobě pornografického díla

‍

dne 27. 3. 2016 v době od 22:43 do 22:58 hodin ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX nar. XX, bytem XX, a s vědomím, že tato tehdy ještě nedovršila věku 18 let, tuto požádal, aby se obnažila před webkamerou, zasouvala si tužku do pochvy a sebeuspokojovala se, čemuž poškozená XX vyhověla a postupovala dle požadavků XX, přičemž XX během této komunikace prostřednictvím programu XX vyhotovil celkem 5 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci a při zasouvání tužek do konečníku a pochvy,

‍

v období od 11. 7. 2016 do 25. 12. 2016 ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím programu chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XXX, bytem okres XXX, a požádal ji, aby se obnažovala před webovou kamerou a zasouvala si prsty, propisku a hřeben do pochvy a močila do misky, ač mu bylo z video komunikace zcela zřejmé, že poškozená nedovršila 15. rok věku, poškozená XX jeho požadavkům vyhověla, přičemž XX během uvedené komunikace vyhotovil celkem 11 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XX při masturbaci a při zasouvání propisky a hřebenu do pochvy,

tedy pod body 10. a 11. vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě,

‍

čímž spáchal

pod body 1 až 8 pokračující dílem dokonaný (v bodech 2, 5 a 8), dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (v bodech 1, 3, 4, 6 a 7) zločin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, odst. 3, písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku

pod body 1, 2, 5 v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku

pod bodem 9 přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 trestního zákoníku

pod body 10 a 11 pokračující přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku

‍

a odsuzuje se

Podle § 186 odst. 5 a § 43 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 40 odst. 2 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let s dohledem, který bude vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákoníkem.

Podle § 99 odst. 1 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ambulantní ochranné léčení sexuologické.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to

flash disku ADATA UV50/32 GB (uloženo v bezpečnostní obálce č. ES00155255),
mobilního telefonu zn. Sony C1905, IMEI 358097056276409 včetně SIM karty (uloženo v bezpečnostní obálce č. ES00155253) a
mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A, IMEI 1: 865897023830311, IMEI 2: 865897023880811 včetně dvou SIM karet (vše uloženo v bezpečnostní obálce č. 00261529).

‍

Podle § 129 odst. 2 trestního řádu rozsudek neobsahuje odůvodnění, neboť po jeho vyhlášení se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, přičemž obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.

Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověření péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.

Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 5. 9. 2019

Mgr. Jan Hostaš, v. r.

předseda senátu

‍

sp.zn.

2 T 137/2018

Znásilnění (zneužití bezbrannosti)

č. j. 2 T 137/2018 - 134

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Večeři a přísedících Libuše Přibyslavské a Františka Peksy v hlavním líčení konaném dne 18. října 2018

takto:

Obžalovaný

XXXXX, narozený XXXXX v XXXXX, naposledy bez zaměstnání, nyní pracovník v XXXXX, trvale bytem XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou,

je vinen, že

dne 23. 12. 2017 v době kolem 07.00 hodin v ložnici bytu nacházejícího se v domě na ul. XXXXX č.p. XXXXX ve XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou,

poté, co se uvedl do podnapilého stavu, zneužil bezbrannosti XXXXX, nar. XXXXX, která v tu dobu spala a lehnul si k ní do postele, přičemž poškozenou hladil nejprve po nohou, po zadku a následně po přirození přes kalhotky, posléze jí rukou shrnul kalhotky na stranu a po dobu nejméně 10 sekund jí jazykem lízal její obnažené přirození, kdy poškozená jej po probuzení nohama odstrčila z postele, křičela na něj, ať toho nechá a vypadne a sama utekla z ložnice do vedlejší místnosti,

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX.

tedy

2 T 137/2018

zneužil bezbrannosti jiného k pohlavnímu styku a čin spáchal jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží.

Tím spáchal

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku

a odsuzuje se

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 2,5 (dva a půl) roku.

Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné sexuologické ambulantní léčení.

Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek neobsahuje odůvodnění, neboť po vyhlášení rozsudku se státní zástupkyně i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a zároveň obžalovaný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Žďár nad Sázavou 18. října 2018

JUDr. Jiří Večeřa v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX.

‍

sp.zn.

3 T 14/2015

Brutální znásilnění s ublížením na zdraví

Spisová značka: 3 T 14/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl dne 20.12. 2016 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alice Havlíkové a přísedících Bc. Romany Králové a Marcely Pýchové při hlavním líčení konaném dne 20. prosince 2016 takto:

obžalovaný

xxxxxxxxxxx

je vinen, že:

dne 30.6. 2014 v době kolem XXXX po dohodě se XXXXX přišla přespat, přičemž v této době XXX na ubytovně přítomen nebyl, přistoupil obviněný k poškozené, která ležela v pyžamu na své posteli, vrhl se na ni, zalehl ji, následně ji tahal za vlasy až spadla z postele, přitom se vulgárními výrazy obsaženými ve spisovém materiálu dožadoval felace, obnažil si penis a strkal ho poškozené do úst, poškozená se bránila, zmítala se a snažila se vymanit, nahlas křičela, obviněný ji násilím zvedl ze země, hodil ji na postel do polohy na zádech, přitom se poškozená udeřila do zátylku o rám postele, následně z ní strhl spodní část pyžama, jednou rukou ji zakryl ústa, aby nemohla křičet, druhou rukou ji svíral pod krkem a vykonal na poškozené nechráněnou vaginální soulož s vyvrcholením na horní část pyžama poškozené,

tedy:

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží.

čímž spáchal:

zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

a odsuzuje se

Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.

Odůvodnění:

Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 podal ke zdejšímu soudu dne 17.2. 2015 obalobu na XXX pro jednání právně kvalifikované jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit způsobem blíže uvedeným ve výroku podané obžaloby.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 3 T 14/2015 ze dne 29.3. 2016 byl obžalovaný obžaloby zproštěn. Usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 44 To 271/2016 ze dne 7.7. 2016 byl předmětný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Proti obžalovanému bylo vedeno řízení proti uprchlému. Ze zprávy PČR odboru mezinárodní policejní spolupráce bylo zjištěno, že obžalovaný je ruský občan, je registrován v regionu Sverdlovsk, ale nežije na adrese trvalého bydliště, jeho současná adresa je neznámá. Vzhledem k tomu, že v případě uznání viny obžalovaného nepřichází do úvahy uložení vyššího nepodmíněného trestu odnětí svobody než 4 měsíce, nebyl soudem vydán evropský zatýkací rozkaz. Ze zprávy Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 20. 10. 2016 bylo zjištěno, že Ruská federace nevydává do zahraničí vlastní státní příslušníky, proto soud uzavřel, že není účelné podávat žádost o vydání obžalovaného z Ruské federace k trestnímu stíhání do ČR. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že konání řízení proti obžalovanému jako uprchlému je plně důvodné.

Obžalovaný ve své výpovědi v přípravném řízení uvedl, že se s poškozenou seznámil přes své kamarády XXXX ti mu říkali, že ji vyhodil manžel, že nemá kde bydlet. XXXX obžalovaného požádal, aby jel s poškozenou na Xxxxxxxxx vyzvednout její věci. Když tam zazvonili, otevřel nějaký muž, který se ptal, co je zač, odkud a jak dlouho poškozenou zná a řekl mu, aby si dával pozor, že už je pátý, kdo si přišel pro její věci. Domů se obžalovaný vrátil sám, šel spát, když se probudil, byl doma XXXX s poškozenou. Říkal XXX , ať poškozená vypadne, že ji tam nechce. V jednu hodinu ráno mu poškozená volala, že přijede, říkal jí, ať nejezdí. Poté mu volala, že už je na cestě a následně, že už je tady. Šel otevřít, řekl: „tady máš své věci, tak si je vezmi a vypadni“. Poškozená říkala, že se aspoň osprchuje, poté ji znovu řekl, ať vypadne. Chtěla zapnout televizi a pak mu řekla, že by tam chtěla aspoň přespat. Obžalovaný řekl, že když tam chce přespat, ať mu provede felaci. Přitom si stáhla hřeben z vlasů a škrábla ho do boku. Obžalovaný se poté otočil na bok, poškozená přes něj přelezla na postel, lehla si vedle něj a sundala si kalhotky. Začal s ní vykonávat soulož, trvalo to asi 3 minuty, během soulože si ho přitahovala za boky a záda k sobě, vyvrcholil na postel. Poškozená ejakulát vytřela svým oblečením, hodila ho na zem a pak šla pryč. Za nějakou dobu poškozený vstal, volal, kde je, dveře byly otevřené, zavřel je a pak si lehl zpátky do postele. Za chvíli mu poškozená volala, že má jít ven, že je tam policie. Poranění poškozené si vysvětluje tak, že ji plácnul přes ruku, když zapínala světlo a odstrkoval ji od televize. Uvádí, že poškozené si řekl o orální sex a pak už aktivity vyvíjela ona.

Poškozená XXX ve své výpovědi uvedla, že poté, co se pohádala s XXXX, neměla kde spát, sháněla bydlení a její známý XXXX jí řekl, že může být v bytě 2+1, kde bydlel s obžalovaným. Bydlela v jednom pokoji společně s XXX, každý na své posteli. Obžalovaný byl nejprve ve svém pokoji, když si šla lehnout, napadl ji, začal ji škrtit, svlékat. Zamkl byt, schoval klíče, takže nemohla utéci. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. Prali se s obžalovaným, obžalovaný ji bouchl do hlavy, tahal za vlasy, měla modřiny po těle. K pohlavnímu styku ji donutil. Když došlo k vyvrcholení, klíče vyndal, nechal je na lednici. Poškozená se oblékla, utekla naproti do nonstop baru a poprosila barmanku, aby zavolala policii. Křičela, obžalovaný jí však držel pusu. Volala XXX ten přijel, divil se, co se děje. Poškozená plakala, XXXX ji uklidňoval. Po incidentu se vrátila k XXXX. S obžalovaným se pak už nikdy neviděla, XXXX ji říkal, že se obžalovaný někdy opije, přivede si nějaké slečny a ty pak zneužije. Za souhlasu stran byla v hlavním líčení čtena výpověď XXXX z přípravného řízení, ze které bylo zjištěno, že se s obžalovaným XXX zná od roku 2012 ze společné práce. Poškozenou zná od roku 2010, potkali se v Praze v jednom baru. O tom, co se stalo, se dozvěděl jak od obžalovaného, tak od poškozené. U obžalovaného bydlel asi 2 týdny na ubytovně v ulici Xxxxxxxxx v Praze 6, každý tam měl svůj pokoj. Obžalovaný se s poškozenou poznal asi dva týdny předtím, než k té události došlo. Poškozená svědkovi řekla, že nemá kde bydlet, protože odešla od manžela. Kamarád XXXXX se ho ptal, zda má místo na ubytovně, a zda by tam poškozená nemohla bydlet. Svědek uvedl, že na ubytovně bude jen do pátku, pak odjíždí na Ukrajinu a poškozená s tím souhlasila. Na ubytovně přespali v jeho pokoji, každý na samostatné posteli. Ráno řekla, že by potřebovala na ubytovnu přivézt své věci, které měla na Xxxxxxxx u nějakého kamaráda, a protože neměl čas, poprosil obžalovaného, který s ní nakonec pro ty věci jel. V předmětný den šel večer s kamarádem XXX do města, poškozená za nimi přijela a šli společně do nějakého baru v Xxxxxxxx ulici. Kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní šli na procházku na Staroměstské náměstí, pak poškozená řekla že chce domů. Chtěla, aby svědek zavolal obžalovanému, že ji má otevřít. Obžalovanému se dovolal, ten nejprve nechtěl, aby poškozená přišla, protože druhý den vstával do práce, ale nakonec řekl, ať tedy přijde, že jí otevře. Ráno, kolem půl páté, v době, kdy svědek byl ještě na Staroměstském náměstí, mu přišla z telefonního čísla obžalovaného SMS zpráva, že v bytě byla policie. Nic bližšího nesdělil. Svědek za pět až deset minut volal poškozené, chtěl vědět, co se stalo a poškozená mu řekla, že ji znásilnil. Svědek šel spát k XXXX, na ubytovnu se vrátil až večer, společně s poškozenou. Šli do baru, poškozená se jevila být rozrušená, pila vodky. Říkala mu, že ji obžalovaný začal bít, uhodil ji hlavou o stůl, pak s ní praštil o podlahu. Ukazovala svědkovi malé modřiny na rukách, trochu plakala. Poté chtěla, aby s ní svědek jel na ubytovnu, vzala si zde své věci. Obžalovaný mu k incidentu řekl, že sex s poškozenou byl dobrovolný, iniciovala ho poškozená, říkal jí, aby šla pryč.

Svědek XXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že obžalovaný byl jeho blízký kamarád. Poškozenou několikrát potkal, je pravdou, že holdovala alkoholu. Vůbec nerozumí tomu, co se tam stalo. Obžalovaný bydlel společně s XXXX, svědek byl u nich doma asi dvakrát. Poškozená nejprve roznášela letáky , pak dělala striptýz. Poškozená mu po incidentu volala, vypadala vystrašená, řekla mu, že ji obžalovaný znásilnil. Řekla mu, aby s ní šel k výslechu, naléhala, aby šel svědčit. Obžalovaného se ptal na jeho verzi, ten mu řekl, že byl nějaký sex, nic víc. Říkal, že tam bylo trochu násilí. Obžalovaného zná dobře, věřil mu více, než poškozené. Obžalovaný nikdy nebyl násilnické povahy. Obžalovaný mu řekl, že poté, co byl sex, poškozená odešla a zavolala policii. Myslí si, že obvolala všechny své kamarády. Když říkala o znásilnění, byla spíš hysterická, než vystrašená.

Svědek XXXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že se s poškozenou seznámil na Xxxxxxxxx v baru Xxxxxxx. Poškozená si stěžovala na to, že nemá kde bydlet. Poznal pan XXXX , od něhož se dozvěděl, že poškozená má problémy s alkoholem. Chtěl ji pomoci, tak ji vzal k sobě. Jel s ní pro věci k nějakému Rusovi. Poškozená pije, lítá v tom, občas si něco vymyslí, když nepije, tak je fajn. Byla taková cestovatelka, když udělala nějaký průšvih, tak se objevila u někoho jiného. Když pila, tak řádila. Poškozená každou chvíli vypráví něco jiného, podle toho, jak se jí to hodí. O znásilnění se dozvěděl, až když ho předvolali k výslechu. XXX nezná. O znásilnění s ním nemluvila. Poškozená dělala v baru, propagovala jej, roznášela letáky a tahala tam cizince. Obelhala strašnou spoustu lidí, je živá, s každým si vše hned domluví.

Za souhlasu stran byl v hlavním líčení čten znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie, z jehož závěrů bylo zjištěno, že osobnost poškozené lze popsat v rámci normy, přiměřeně společenskou, přiměřeně flexibilní, dobře se ovládající, tradicionalistickou, s myšlením spíše konkrétním. Intelekt je v rámci normy. Neguje jakékoli potíže s alkoholem, či drogami, neguje emoční nestabilitu, pocity prázdnoty, sebepoškozování a jiné příznaky emočně nestabilní poruchy osobnosti. Je ale pravděpodobné, že upravuje některé informace v sociálně žádoucím směru. Projevuje se jako prakticky orientovaná, s vnímáním práce jako zásadní hodnoty, potřeby příjmu, stability. Přála by si, aby se její děti vrátily zpět z Klokánku, uvádí tradiční hodnoty, práci, domov a zázemí, dobrého muže. Poškozená je obecně schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji, spíše než povahové rysy může mít na vnímání a prožívání vliv užívání alkoholu a celkově málo stabilní životní styl. Některé anamnestické informace mohou ukazovat na schopnost menší péče o potomstvo, tendenci k práci v rizikovějších podmínkách, nočních barech, striptýzových klubech. Byla zjištěna pravděpodobná tendence ke zkreslování výpovědi v sociálně žádoucím směru prezentace sebe sama. Při dotazech na znásilnění u ní byla patrná zřetelná tenze, až náznak pláče, zdůrazňovala, že je to již za ní. Znalec nezjistil v její výpovědi zřetelné známky nevěrohodnosti. Posuzovaná se posuzuje jako silná, má pocit, ze se se znásilněním úspěšně vyrovnala, neguje příznaky posttraumatické stresové poruchy. Je spíše pravděpodobné, že se se zážitkem vyrovnala stenicky.

Z protokolu o ohledání místa činu bylo zjištěno, že předmětem ohledání byl apartmán nacházející se na adrese ……….., Praha 6 v suterénu domu, skládající se ze tří malých místností, které jsou průchozí a nejsou odděleny dveřmi. Na místě byla zajištěna věcná stopa, a to dvoudílné dámské pyžamo, dámské kalhotky a osuška. Byly pořízeny fotografie drobných poranění poškozené, i obžalovaného. U poškozené byly zjištěny drobné modřiny, u obžalovaného škrábance od nehtů, v pravé horní a dolní části zad.

Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie, bylo zjištěno, že v horním dílu pyžama na přední části z několika skvrn a otěrů byla zjištěna přítomnost lidského spermatu.

Z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že obžalovaný v něm nemá vedeny žádné záznamy, je osobou dosud bezúhonnou.

Při hodnocení důkazů dle § 2 odst. 6 tr. ř. soud vycházel z výpovědi obžalovaného, poškozené, svědků XXX znaleckého posudku k věrohodnosti poškozené a odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie. Obžalovaný ve své výpovědi nijak nepopírá, že by k sexu s poškozenou nedošlo, dle výpovědi svědka XXXX mu obžalovaný měl říci, že tam bylo trochu násilí, nicméně sexuální akt byl ze strany poškozené ryze dobrovolný. Obžalovaný dále na svou obhajobu uvedl, že v předmětný den nechtěl, aby poškozená do bytu chodila, řekl jí, ať mu dá pokoj a přijde až s XXXX. Když zazvonila u dveří, šel jí otevřít a znovu jí řekl, ať vypadne. Poškozená naopak ve své výpovědi uvedla, že když si šla lehnout, obžalovaný ji začal škrtit, svlékat, zamkl byt a schoval klíče. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. S obžalovaným se prali, bouchl ji do hlavy, tahal za vlasy, měla po těle modřiny. K pohlavnímu styku ji donutil. Z pořízené fotodokumentace byly zjištěny u poškozené drobné modřinky a u obžalovaného škrábance od nehtů. Obžalovaný ve své výpovědi uvedl, že poškozená vzala své prádlo, tričko a kalhotky a vytřela s nimi ejakulát a hodila je na zem. Poškozená uvedla, že obžalovaný vyvrcholil na její pyžamo, které sundala, hodila na podlahu, když našla klíče na lednici a vyběhla z bytu, byla bosá, měla na sobě kalhotky a tričko. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví bilologie byla zjištěna přítomnost spermatu v materiálu horního dílu pyžama, nikoli v krátkých růžových kalhotách a tmavě růžových spodních kalhotkách s hygienickou slipovou vložkou a materiálu osušky oranžové barvy. Tyto zjištěné skutečnosti korespondují s výpovědí samotné poškozené. Znalcem z odvětví zdravotnictví, oboru klinické psychologie byla potvrzena obecná věrohodnost poškozené, tj, že je schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji. Byla zjištěna pravděpodobná tendence upravovat některé informace v sociálně žádoucím směru, prezentace sebe sama. Oběma svědky, jak XXXX tak XXXX bylo potvrzeno, že když jim poškozená tuto skutečnost o znásilnění sdělovala, byla rozrušená, plakala. Rovněž tak znalcem byla potvrzena jistá tenze a náznak pláče při dotazech na znásilnění. S ohledem na tyto uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že obžalovaný se předmětného jednání dopustil tak, jak uvedla poškozená a tímto jednáním naplnil veškeré zákonné znaky zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníků, přičemž tak jednal v úmyslu přímém.

V rámci úvah o druhu výši trestu dle § 39 odst. 1 a § 37 odst. 1 tr. zákoníku je nutné uvést, že obžalovanému polehčuje jeho dosavadní trestní bezúhonnost, kdy z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že nebyl na území ČR soudně projednáván a trestán. S ohledem na skutečnost, že se jedná o cizího státního příslušníka, z hlediska prevence opakování obdobné trestné činnosti v ČR, mu proto soud uložil trest vyhoštění na dobu neurčitou, který považuje za přiměřený jak osobě obžalovaného, tak okolnostem trestní věci.

Poučení:

proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do osmi dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Rozsudek může napadnout odvoláním:

Státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku.

Obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká.

Zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odsuzuji-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň z části nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu. Který rozhodoval v prvním stupni.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, jež rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i z části ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného.

V Praze dne 20. prosince 2016

JUDr. Alice Havlíková v.r.

předsedkyně senátu

Všechny rozsudky