č. j. 1 T 153/2017-213 

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Znojmě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaromíra Kapinuse  a přísedících Ladislava Kalíka a Jindřicha Bulína v hlavním líčení konaném dne 25. ledna 2018 ve  Znojmě  

takto: 

Obžalovaný 

XX

narozený XX ve XX trvale bytem XX okres XX, 

je vinen, že 

dne 4. 3. 2017 v přesně nezjištěné době mezi 16:00 hod. až 18:00 hod. v obci XX na okrese XX,  v rodinném domku č.p. XX, v prostorách obývacího pokoje, nejprve líbal na krku a osahával na  prsou poškozenou YY nar. YY která je  dcerou jeho současné manželky, XY (nar. YX), kdy  v tomto jednání pokračoval, ačkoliv mu poškozená opakovaně říkala, že se jí to nelíbí, aby toho  zanechal, když obžalovaný svého jednání zanechal a odešel do ložnice, poté poškozené zaslal  textové zprávy, z jejichž obsahu poškozená pochopila, že s ní chce souložit, kdy se jednalo o  slova a symboly vztyčeného prstu, který protíná kroužek nad ním, což odmítala, kdy asi po 20  minutách od odeslání těchto zpráv přišel v županu, pod kterým neměl žádné oblečení z ložnice  do obývacího pokoje, kde poškozená seděla na posteli a řekl: „Dáme a pak budeme uklízet“,  položil ji z polohy v sedě na rozkládací pohovku, kde poškozená přespávala a měla tam ložní  prádlo, v této poloze ji osahával na intimních partiích, sahal jí i na přirození pod oděv, pak ji  chytil tak, že jí levou ruku držel u hlavy, a pravou ruku jí přisedl svou nohou, když poškozená mu  opakovaně říkala, aby svého jednání zanechal, že to nechce, což obžalovaný neakceptoval a ve  svém jednání dál pokračoval tak, že jí sundal tepláky a spodní prádlo - kalhotky, čemuž se  poškozená bránila a snažila se ho odstrkáváním od sebe ze svého těla odstrčit, což se jí vzhledem k jeho fyzické převaze nedařilo, kdy poté obžalovaný obnažil ze županu svůj pohlavní úd, který 

 1 T 153/2017 2 

měl ztopořený, nasadil si na něj prezervativ, na poškozenou si lehl a vykonal na ní soulož, čemuž  se poškozená stále bránila a slovně s pohlavním stykem vyjadřovala svůj nesouhlas, kdy po  několika minutách obžalovaný svého jednání zanechal a odešel do ložnice,  

tedy 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží a na dítěti, 

tím spáchal 

zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odstavce 1, odstavce 2 písmene a) a písmene b)  trestního zákoníku  

a odsuzuje se 

podle § 185 odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  3 (tří) let. 

Podle § 81 odstavec 1 trestního zákoníku a § 82 odstavec 1 trestního zákoníku se výkon  uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let.  

Podle § 228 odstavec 1 trestního řádu je povinen obžalovaný uhradit poškozené  XX, narozené XX, bytem XX, zastoupené zákonným zástupcem, a to otcem, XX narozeným XX,  zastoupeným zmocněncem JUDr. XX, advokátem se sídlem advokátní kanceláře  XX, škodu ve výši 36.534 Kč.  

Podle § 129 odstavec 2 trestního řádu jestliže se po vyhlášení rozsudku nebo v soudem stanovené  lhůtě po vyhlášení rozsudku státní zástupce a obžalovaný vzdali odvolání a prohlásí-li, že netrvají  na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch  podaly odvolání jiné oprávněné osoby, může soud vyhotovit zjednodušený rozsudek, který  neobsahuje odůvodnění. Pokud oprávněné osoby mohou podat odvolání ve prospěch  obžalovaného i proti jeho vůli, lze zjednodušený rozsudek vyhotovit pouze v případě, že se vzdají  odvolání. Týká-li se rozsudek více obžalovaných, je třeba odůvodnit jeho výroky v částech, které  se vztahují k osobě obžalovaného, u něhož nebyly splněny podmínky pro vyhotovení  zjednodušeného rozsudku. Mají-li právo podat odvolání i poškozený nebo zúčastněná osoba a  nevzdali-li se tohoto práva, je rovněž třeba odůvodnit ty výroky, proti kterým mohou podat  odvolání.  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení opisu rozsudku ke  Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného. Rozsudek může odvoláním 

‍

1 T 153/2017 3 

napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost  výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,  poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody,  přičemž osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej  napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení  předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že  chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i osoby uvedené v §  247 odst. 2 tř. řádu. Ve výše uvedené lhůtě musí být odvolání také odůvodněno tak, aby bylo  patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení,  které rozsudku předcházelo, dále je třeba je podepsat a datovat. Odvolání je třeba předložit  v takovém počtu stejnopisů a příloh, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každá osoba  dotčená takovým podáním /ostatní strany/ dostala jeden stejnopis. Státní zástupce je povinen  v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.  Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Pokud byl obviněnému uložen nepodmíněný  trest odnětí svobody za zločin a přiznal-li soud poškozenému alespoň z části nárok na náhradu  škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může  poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění  z trestu odnětí svobody, přičemž žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním  stupni.  

Znojmo 25. ledna 2018 

JUDr. Jaromír Kapinus v. r.  

předseda senátu 

Tento rozsudek č.j. 1 T 153/2017-213 nabyl právní moci a vykonatelnosti  dne 8. 2. 2018 ve výroku o vině a trestu 

dne 16. 2. 2018 ve výroku o náhradě škody.  

Připojení doložky provedla Marcela Valecká dne 7. 3. 2018.

č. j. 14 T 65/2021 -312 

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Markéty Martincové a přísedících Miroslavy Pánkové, Miluše Flíglové Jizbové v hlavním líčení konaném dne  15. 9. 2021 

‍

takto: 

obžalovaný XX, narozený dne XX, trvale bytem XX

‍

je vinen, že 

v blíže nezjištěné době od 6:00 hodin do 7:00 hodin dne 27. 5. 2020, v prostoru restaurace XX, na adrese XX, okres XX kde společně s poškozenou XY, narozenou XY a jejím přítelem XYZ, narozeným XYZ, v průběhu večera požil alkoholické nápoje, kdy v ranních hodinách se příteli  poškozené udělalo nevolno a následně tvrdě usnul v místnosti za barem, přičemž poškozená se  o něho starala a usnula vedle něho, využil bezbrannosti poškozené, která spala a byla pod vlivem  alkoholu, přenesl jí do jiné místnosti provozovny, kde ji položil na zem, stáhl ji kalhoty a kalhotky  do půli stehen, a v době, kdy ležela poškozená na pravém boku, vsunul jí nezjištěný počet prstů  do pochvy, následně si klekl na kolena a snažil se jí do pochvy zezadu protlačit svůj ztopořený  penis a vykonat na ní soulož, kdy penis obviněného se dostal pouze na okraj pochvy, aniž by  došlo k jeho plnému zasunutí, v té chvíli se poškozená začala probouzet a když zjistila, že obviněný se na ní snaží vykonat pohlavní styk, odstrčila ho od sebe a řekla dvakrát rázně "ne", čímž obžalovaný upustil od svého jednání, následně si poškozená natáhla kalhoty a utekla do  vedlejší místnosti za přítelem XYZ,  

‍

tedy 

zneužil bezbrannosti jiného k jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se  souloží, 

čímž spáchal 

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) alinea druhá trestního zákoníku,  

‍

a odsuzuje se 

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. 

‍

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání 42 (čtyřiceti dvou) měsíců.  

‍

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá, aby poškozenému Zdravotní pojišťovna  Ministerstva vnitra ČR, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Praha 3 nahradil  majetkovou škodu ve výši 28 956 Kč. 

‍

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené XY,  narozené XY, bytem XY, způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč. 

‍

Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se poškozená XY, narozená XY, se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.  

‍

Odůvodnění: 

1. Dokazováním provedeným v hlavním líčení vzal soud za prokázaný skutkový stav, jak je uveden  ve výroku tohoto rozsudku. 

2. Obžalovaný XX ve své výpovědi uvedl, že se cítí nevinen. Toho večera se s poškozenou XY a XYZ hodně bavili, viděl je podruhé. Poprvé je viděl ještě s jeho manželkou a rozvozákem. Neví, v kolik toho večera přišli do podniku, jídlo dostali kolem 21. hod., možná déle, proto se jim nabídl, že s nimi zůstane déle, když neměli  dojedeno. Normálně se zavírá v 10 hodin. 

Průběžně s nimi komunikoval, ptal se poškozené na parfém. Po pracovní době podnik zamkl, sedl si k nim a seděli až do svítání, hodně toho vypili (pivo, tatranský čaj, becherovku, atd.). Poškozená mu lichotila (že krásně mluví o jídle, že mu dohodí učitele zpěvu, apod.) a byly tam náznaky, že by mohlo k něčemu dojít, flirtovali spolu. Poté došlo i k incidentu, který bohužel neuvedl do výpovědi v přípravném řízení, kdy se líbali.  Setkali se na záchodě v hlavní předsíňce, furt se na sebe smáli, říkal jí, že má hezké rty, oči, atd. a pak k tomu došlo. Potom přestali, poškozená řekla, že tam mají XYZ, a on řekl, že má  manželku, kterou miluje. Byli tam 7 - 10 minut, ještě si i povídali. Neví, kdo udělal první krok, byli blízko u sebe. Na PČR to neuvedl, protože si na to nevzpomněl. 

Večer pokračoval dál až do ranních hodin, kdy se udělalo XYZ špatně. On sám byl napůl opilý, napůl ne, ale už byl hrozně unavený a chtělo se mu spát. Myslí, že i poškozená byla pod vlivem alkoholu. Poškozená se zeptala, zda by si tam mohl XYZ lehnout, což dovolil. V dětském koutku je kožený gauč, kam se přesunuli. Sehnal kýbl na zvratky. Než přinesl kýbl, stačil XYZ nazvracet na gauč i pod jeho místo na koberec, kdyby si poškozená lehla k němu, ležela by určitě ve zvratkách.

Dětský koutek je  dlouhý cca 15 metrů, široký tak 2,5 - 3 metry, plus jsou tam ještě 2 malé místnosti (3 na 3 metry). XYZ bylo opravdu hodně špatně, poškozená ho nejprve hladila, potom si lehla na něj. On vzápětí hladil poškozenou, potom si lehl dolů pod gauč cca 1,5 metru, byl unavený. Po celém  koutku je koberec, ležel tak blízko gauče, protože tam přinesl kýbl a už si neměl kam jinam  lehnout, prostě si lehl pod gauč. Po nahlédnutí na fotografii na č. l. 82 obžalovaný uvedl, že  v místnosti byly krabice, a na fotografii označil místo, kde přesně na zemi ležel, což bylo ze strany  soudu na fotografii zakresleno. 

Asi za 5 minut slezla poškozená k němu dolů, kde spal cca  1,5 metrů od pohovky, a lehla si hlavou k němu, začal ji hladit po hlavě, a zeptal se jí, zda můžou jít vedle. Bylo mu řečeno jen „hm“. Prostě se chtěli pomilovat. Zvedl se, podal poškozené ruku a pomohl jí zvednout se, a potom ji odnesl cca 3 metry k jedné místnosti, kde mělo dojít  k incidentu. Když jí pomáhal ze země, koukal jí do očí. V místnosti je světlo, které nebylo rozsvícené, ale šlo tam lehce světlo zvenčí, jak se rozednívalo. Takže na poškozenou viděl. 

Tam ji postavil na zem, a dal jim pod hlavu malý rozkládací gauč Micky Mouse, místnost je cca 3 - 4  metry od gauče a nemá dveře. Ona ležela na zádech, on ležel na pravém boku, hladil ji všude po těle, tváři, stáhnul jí kalhoty a hladil ji na přirození, na zadečku, poškozená si sáhla i na jeho  přirození, byli tam cca 10 – 15 minut. Během toho času poškozená nemluvila, jen vzdychala.  Prsty vevnitř nebyly. Došlo tam k chybě ve výpovědi u PČR, protože myslel prsty na stydkých pyskách a on myslel prsty uvnitř. 

Když leželi vedle sebe a on jí hladil, vzrušený nebyl, protože měl toho dost, nebyl ztopořený, měl napůl sundané trenky, svlékl si je sám. Poškozená ho po nějaké  době oslovila, řekla mu „XYZ“, on řekl „XX“, a tam to skončilo. Pak běžela nazpátek do místnosti. Následně uvedl, že když poškozená řekla ne, tak jí nebránil v odchodu. 

Dále doplnil, že neřekla ne, ale najednou jen „co dělám“, tak jí v ničem nebránil. V místnosti se nedá rozsvítit, resp. dá, ale je to složité (vypínač je rozbitý). V místnosti nerozsvítili. Poškozené viděl lehce do obličeje, byla tam tma, neviděl ji do obličeje úplně. V místnosti, kde ležel XYZ, je vybouraná díra zpoza baru, jde tam světlo ráno, když přes vitríny vychází světlo, je tam krásně vidět. A světlo jde  do zadní místnosti, ale málo. Je tam jen příšeří. 

Poškozená šla za XYZ, ten byl úplně mimo,  poškozená cca po 5 minutách odešla, odemkla si klíči, které byly uvnitř zámku. Potom se zpět vrátila YY a začala ho obviňovat, řvát po něm, jednou do něj strčila a lítala po podniku. V restauraci jsou ještě krom těchto místností i skladové prostory. Ty jsou hned vedle. 

Má manželku, je jí 27 let, incident jí přiznal cca 3 měsíce potom. Když se dozvěděl, co se stalo,  přestal asi na 8 měsíců chodit do práce, nemohl prostory navštěvovat, nemohl sáhnout ani na ženu, přestal se starat o děti, byl z toho psychicky špatný, že se dva lidi k něčemu dohodli a pak se  dozvíte opak. Vrátil se až na doporučení MUDr. Borovanského a žádosti jeho ženy. Nadále  provozuje restauraci, po 1,5 měsíci se vrátil zpět do práce a snaží se fungovat. Má psychické  problémy. Měří 170 cm a váží cca 90 kg, v době incidentu měl asi o 5 - 6 kg méně. 

3. Poškozená XY vypověděla, že obžalovaného viděla 26. 5. 2020 podruhé, viděla ho již při předchozí návštěvě restaurace. Přibližně v půl desáté šla s XYZ, tehdejším přítelem, do XX, a oni měli otevřeno do deseti hodin. Objednali si jídlo, chtěli se  rychle najíst, aby stihli odejít, ale mezitím se s nimi začala bavit obsluha, a přišel i obžalovaný, a řekl jim, že tam mohou zůstat déle, aby si to 

dojedli, tudíž tam zůstali. Obžalovaný zavřel, a zůstali tam jen oni. Dojídali jídlo, začalo se popíjet. Večer byl fajn, bavili se o hudbě. 

Zpětně jí došlo, že bylo několik momentů, kdy obžalovaný překračoval mez, např. jí řekl, že hezky voní, že jsou v parfému určitě feromony, a že by takový koupil pro svoji ženu, aby takto voněla, potom se jí ptal, kolik jí je, že vypadá, že je ještě pod zákonem, a bylo zřejmé, že se mu to líbí, že vypadá mladě. Potom začal říkat, že má rád svoji manželku, že je taky mladá, ale že jí XYZ závidí, že by se mu líbila více. Ona to v ten moment utnula, protože se jí to přestávalo líbit. XYZ byl v tuto  chvíli na toaletě, a oni kouřili venku cigaretu, a obžalovaný s tímto začal. Řekla mu, že není vhodné takto mluvit, a aby se řečí zdržel, že jí to není příjemné. 

Večer pokračoval, už potom nepila alkohol, protože už měla dost, chtěla odejít domů, ale XYZ chtěl pít s obžalovaným dál. Bála se jít domů sama, aby se jí něco nestalo. Večer probíhal až na narážky obžalovaného celkem příjemně, neměla dojem, že by to bylo rizikové. 

Během večera vypila asi 4 velká piva a 1 – 2 malé  panáky becherovky, nemá pocit, že by byla hodně opilá. Nemotala se, mluvila normálně. 

XYZ byl tak strašně opilý, že nemohl vůbec chodit a začal si zvracet na triko, a motal se. Vzali ho vedle do místnosti, kde je za barem dlouhá místnost se sedačkou a položili ho na sedačku. Obžalovaný jí dal kýbl, držela mu hlavu, a seděla na zemi, opřená o sedačku. Takto u něho seděla nějakou dobu a potom usnula. 

Probudila se v malé místnosti vedle bez dveří na pravém boku s pokrčenými  nohami. Byl tam s ní obžalovaný, klečel za ní. Napůl jí probudilo, že jí někdo zasouvá prsty dovnitř, a potom jí plně probudilo, že se do ní někdo snaží zasunout penis. Nevěděla, kdo to byl,  neviděla na něj, jak ležela na boku, a byl to pro ni strašný šok. Nebyla si jistá, kde je. 

Během toho, co se začala probouzet prsty, ještě říkala „XYZ, XYZ“, protože si v polospánku myslela, že je doma, a chtěla spát dále, a chtěla ho okřiknout, aby toho nechal. Protože v partnerském vztahu se to  může stát. A pak, jak do ní někdo začal zasouvat penis, tak se probudila a před sebou viděla jen koberec, a zjistila, že je úplně v cizí místnosti, na podlaze a nedokázala se vůbec zorientovat, nedokázala si vůbec vzpomenout, co se dělo, kde je. Vůbec nedokázala reagovat, úplně zmrzla.  Došlo jí, že leží na zemi, a má stažené kalhoty a spodní prádlo jen pod zadek, otočila se a viděla obžalovaného, nejdřív ho nedokázala poznat, a potom jí došlo, kdo to je a co se děje, že je to strašně ponižující, že leží někde na podlaze jako kus masa. Začala křičet „ne, ne“, a snažila se ho odstrčit ze sebe levou rukou a snažila se otočit. Obžalovaný jí dál nezadržoval, byl vzrušený. Rychle se oblékla, a utekla z místnosti. Obžalovaný tam zůstal klečet se staženými kalhoty. 

Před tím, než jí obžalovaný odnesl do místnosti, se neprobudila. Místnost, kde se probudila, byla  celkově tmavá, ale odněkud tam šlo světlo, ale nevzpomíná si, že by se tam svítilo. 

Běžela za  XYZ, začala ho budit, a prosila ho, jestli by mohli odejít, jenže on byl tak strašně opilý, že se nemohl vůbec zvednout, a vůbec nevěděl, co mu říká. Nakonec se zvednul a vypotácel se ven  před hospodu, vyběhl za nimi obžalovaný, a začal se strašně litovat, a říkat, že nic špatného  neudělal, a že mu jde jen o jeho děti, a že není špatný člověk. XYZ to evidentně nedokázal  zpracovat a začal se ho zastávat, úplně vymazal, co mu řekla. Připadla si strašně zoufalá, že se jí právě stala taková věc a teď stojí na ulici a její partner si přátelsky povídá s člověkem, co to  udělal. 

Najednou jí úplně přeskočilo a začala škrtit obžalovaného. XYZ jí odtrhl pryč, vynadal jí. XYZ řekla, že odchází pryč, a zda jde s ní. On řekl, že ne, že zůstane ještě pít, načež utekla. Volala YY, která pro ni přijela, jenže neměla klíče, tak se vrátily zpátky před restauraci. YY došla za obžalovaným, aby nám dal klíče, vrátila se a odjely do bytu.

Po nějaké době, co spolu mluvily, to na ni začalo dopadat a začalo jí docházet, že se stalo něco hrozného. Nevěděla, co dělat, protože se jí nechtělo jít na policii a někomu cizímu vše vyprávět, 

nakonec ale došla k závěru, že to musí udělat, i když se jí nechce, protože by se to mohlo stát někomu jinému. 

Před tím, než došlo k incidentu v dětském koutku, neměla žádný fyzický kontakt s obžalovaným.  Nevybaví si, zda se s obžalovaným potkala na toaletách, řekla by, že ne, ale není si jistá. Určitě  během večera nedošlo k polibku od obžalovaného. Tím si je naprosto jistá. Kdyby začala mít  pocit, že je to už hodně přes čáru, tak by si zavolala taxíka. Určitě by tam nezůstala, kdyby se něco takového stalo. Obžalovaný pro ni není někdo, kdo by jí byl jakkoliv blízký. Neměla jediný  důvod takovou věc udělat. Během večera obžalovanému neprojevovala náklonost, projevila mu  pochvalu, ale jen za jídlo. 

Má zničený rok života, hodně úzkosti. Bere hodně léků, které stále ještě nezabírají, takže jí je zase budou zítra zvyšovat. Nedokáže chodit ven, protože se strašně bojí, protože v každém chlapovi vidí nebezpečí. Ztratila představu o tom, kde jsou hranice mezi tím, co je a není rizikové. Má hodně panické ataky, např. na Vánoce ležela pod postelí a nemohla vůbec dýchat, a myslela, že už nikdy nevyleze. Úzkostné stavy měla v minulosti výjimečně, ale neměla je jako teď. 

Od loňského léta nechodí do práce, protože se strašně bojí, že kdyby tam šla  a chytaly jí záchvaty, že by ji stejně vyhodili. Po incidentu chodila chvíli do práce na pár hodin do školy pomáhat mámě. Do toho měla hodně ataky a dlouhodobě onemocněla. Je vystudovaná herečka. Alkohol pije příležitostně. V minulosti zažila rozvod rodičů, srovnala se s tím. 

V dětství se jí stalo, že se k ní nevhodně choval strejda, ale nikdy to nedošlo takto daleko. Spíše jí různě hladil, apod. Z toho důvodu chodila na psychoterapii, kde se snažila dát věci dohromady, aby si je srovnala a netáhla si je do života. Chodila tam asi 1,5 roku v roce 2018 – 2019, nikoli pravidelně.  

S přítelem ZZ chodila od roku 2014 a byl to její první vztah, ukončila to koncem 2018. V té době se začala vídat s XYZ, potom během prosince, ledna to začal být vztah. Ke konci května vztah ukončili. Potom byla na psychiatrii v Bohnicích, a v centru krizové intervence byla  hospitalizovaná asi týden a potom zavolala ZZ, a řekla mu, co se stalo, a dali to spolu dohromady. ZZ se zhroutil potom, co mu řekla, co se stalo, skončil v léčebně, načež tam skončila i ona. Nemyslí si, že by hospitalizace souvisela se vztahovými problémy. 

Potom docházela k MUDr. Antončíkové, návštěva probíhala jednou za čas, a vhledem k tomu, že byla ¾  roku nemocná, byla u ní jen párkrát, jinak vše řešili po telefonu dle potřeby, někdy jednou za  měsíc, za dva, a někdy každý týden. 

Na terapie docházela, ale ne stále, byla nemocná. S XYZ měla poslední pohlavní styk v den incidentu, potom se koupala a potom šli na večeři. Měří 158 cm a v současné době váží 48 cm, před rokem vážila více, zhubla za rok cca 8 kg.  

4. Výpověď poškozené potvrdila svědkyně YY, její dobrá kamarádka, kterou zná od dětství. Vypověděla, že obžalovaného viděla pouze 1x na místě, kde se to stalo, jinak ho  nezná. 

Poškozená jí vzbudila telefonem brzo ráno, z tónu hlasu bylo znát, že se něco děje. Prudce dýchala, takže se hned začala ptát, co se děje. Poškozená řekla, že jí chtěl někdo znásilnit. Začala se ptát, kdo, ale moc nereagovala. Jen zrychleně dýchala. Hned vstala, začala se oblékat, přitom se jí ptala, co se stalo, tak se oblékala a šla ven. Věděla, že cesta bude trvat cca 40 minut, jela z Dejvic. S poškozenou byla den před tím na chatě a vysadila jí v Neratovicích, takže věděla, kam  jede. Mluvila s ní celou cestu, protože poškozená jak zrychleně dýchala, dostávala se do  panického stavu, že už přestávala chytat dech. Bylo vidět, že není při věci, že je mimo, není schopná přemýšlet. 

Dojela, poškozená seděla před domem, plakala. Když vylezla z auta, rozběhla se k ní, plakala a zjistila, že nemá klíče, že je u sebe má nejspíše XYZ, který zůstal v restauraci. První volaly XYZ, aby 

přinesl klíče. Ten nechápal absolutně, co se děje. Řekla mu do telefonu, co se stalo, vůbec mu to nedošlo. Takže jely do restaurace. Poškozená zůstala sedět v autě a ukázala, kam má jít. 

Dvoukřídlé dveře byly pootevřené, vtrhla dovnitř a křičela „kde je XYZ,  kde je XYZ“. Obžalovaný se ptal „co jsem udělal, co jsem udělal?“, obžalovaného ignorovala, možná mu řekla, ať na ni nemluví. Žádný fyzická kontakt mezi nimi neproběhl. Pamatuje si to zcela přesně, protože jí to zaskočilo. Hledala XYZ, našla ho v dezolátním stavu v restauraci, skoro nestál, nekomunikoval. Byl silně pod vlivem alkoholu. Na nahou se neudržel. Znovu mu vysvětlila, co se stalo. Vůbec to nechápal. Neví, zda klíče našla, anebo zda odešly bez nich, a pak  se ukázalo, že je poškozená měla u sebe, to si není jistá. 

Potom se dostaly do bytu, poškozené dala vodu, zabalila jí do peřiny, byla v šoku, seděla v posteli, třepala se, plakala střídavě, nebo koukala do blba. Pomalu jí začínala říkat, co se stalo. 

Poškozená jí řekla, že se seznámili  s obžalovaným, se kterým si povídali, společně pili. XYZ se opil do stavu, kdy nebyl schopný fungovat. Lehl si na gauč, bylo mu špatně a on usnul. Poškozená seděla u něj, aby se nezadávil,  a usnula vedle něho. Probudila se, když měla kalhoty u kolen, a cítila, že se jí někdo snaží protlačit penis do vaginy. Lekla se, otočila se, zjistila, že je v tmavé místnosti. Utekla. Obžalovaný ji nijak nebránil. Začaly řešit, zda to budou hlásit na PČR. 

Pak se domů dostal XYZ, zvonil u spodních dveří, nechtěly ho pustit domů, myslela si, že to poškozené nepomůže. Takže šla dolů napřed, aby mu řekla znovu, co se stalo, než přijde za poškozenou nahoru. On to pochopil v tu chvíli,  rozplakal se, nepamatoval si, že by mu to někdo před tím říkal, a pak šel s ní nahoru. Byl pořád hodně opilý. 

Poškozenou odvezla na policii, do nemocnice, potom měla doporučení do Bílého kruhu, a medikace. Po pár dnech poškozená volala, zda by ji mohla odvést do Bohnic. Poškozená se po události výrazně změnila, za poslední rok prakticky přerušila kontakt, není schopna moc  fungovat.  

5. Verzi poškozené dále potvrdil svědek XYZ, její tehdejší přítel, který vypověděl, že obžalovaného viděl 2x, s poškozenou měl partnerský vztah od nového roku před necelými 2 let, a vztah skončil bezprostředně po události. 

Toho večera se šli najíst do restaurace k obžalovanému, byl tam i obžalovaný, v průběhu večera se začali bavit s personálem a večer se protáhl až do ranních hodin. Osob začalo ubývat, až to dopadlo, že tam skončili jen oni, poškozená a obžalovaný. 

Obžalovaný vyžadoval značku parfému poškozené zvláštním způsobem, přišel mu nad míru koketní, ale že by tam probíhalo něco zase až tak divného, to ne. Poškozená si  s obžalovaným povídala, ale nebyla z její strany náklonost jako mezi mužem a ženou. Alkohol pili. Je možné, že během večera zůstal u stolu sám. Poškozená si v průběhu večera určitě odskočila, ale že by spolu někam šli oni dva, to určitě ne. 

Průběh celého večera ví, okno nemá. Neví, zda se mu udělalo nevolno, ale divil by se, kdyby ne, protože kombinoval tatranský čaj s pivem a ještě becherovku. 

Pamatuje si, že si lehl na gauč a potom poškozenou, jak z pro něj nepochopitelných důvodů chtěla odejít. Nevěděl, co se děje, že je tam snad bomba, či co. Vůbec nechápal, co se to odehrává. Ví, že si venku dávali cigáru, a přišel obžalovaný, a začal být hrozně  přecitlivělý v osobních věcech, že to v životě nemá jednoduché. Říkal mu, že mi je to líto, nechápal, o co jde. Vůbec nevěděl, co se děje, věnoval se obžalovanému. K čemu mělo dojít, se dozvěděl až před příchodem do bytu, ze začátku to nemohl pobrat. Vůbec si nepamatuje, že tam přišla YY. 

Poškozená říkala, že jí probudil člověk, o kterém si myslela, že je to on, že na ní začal doléhat, a ona „XYZ, XYZ“, ale najednou s hrůzou zjistila, že je to jinak. Jejich vztah  skončil, protože poškozená 

skončila v péči lékařů a byla ze situace značně traumatizovaná.  

6. Duševní stav poškozené byl vyšetřen PhDr. Markem Preissem, PhD., znalcem v oboru  zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, a MUDr. Bronislavem Kobedou, znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. 

Oba znalci uvedli, že měli dostatek podkladů pro zpracování  znaleckého posudku. U poškozené byly provedeny standartní psychologické a psychiatrické vyšetření. 

Znalec PhDr. Preiss byl přítomen výslechu poškozené i obžalovaného, znalec MUDr. Kobeda shlédl obrazový i zvukový záznam jejich výpovědi a dále prostudoval lékařské zprávy  předložené poškozenou. 

Ve zpracovaném posudku i při svém výslechu uvedli, že u poškozené došlo k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (dále jen „PTSD“) s dalšími projevy poruchy přizpůsobení. PTSD byla u poškozené diagnostikována na základě jejího vyšetření  strukturovaným rozhovorem, zdravotnické dokumentace, v rámci které je zaznamenáno  psychiatrické vyšetření bezprostředně po události, kde popisuje příznaky PTSD. 

Psycholog  následně v rámci hodnocení věrohodnosti výpovědi, zjišťoval známky traumatizace a projevy  psychických potíží, a to i psychologickými testy, které slouží k jejich objektivizaci. Metody interpretativní a performační nebo Rorschachův test používá psycholog, nikoli lékař psychiatr.

PTSD vzniká, pokud je jedinec vystaven stresující situaci nebo události (trvající buď krátce nebo  dlouho) neobvykle hrozivého nebo katastrofického rázu, která by pravděpodobně vyvolala  pronikavou tíseň téměř u každého (první nutné kritérium pro stanovení diagnózy). Znásilnění se  uvádí jako jedna z možných příčin takového traumatu. 

Dalším nutným kritériem jsou nepříjemné  oživování a vybavování nepříjemných vzpomínek včetně snů. Pocity tísně v situacích  připomínajících trauma a sklony vyhýbat se situacím připomínajícím traumatickou událost,  poruchy spánku, zvýšená bdělost, přehnané reakce na úlek. U poškozené se PTSD projevovala trýznivým znovu vybavováním traumatu, poruchami spánku, poruchami usínání, zvýšenou lekavostí, nedůvěřivostí vůči okolí, neurotickými potížemi (úzkostné stavy, poruchy soustředění,  výkyvy nálad, výkyvy emocí, plačtivost). 

Dva dny po události byly nasazeny antidepresiva, ve kterých poškozená pokračovala v dalších měsících. Psychické potíže poškozené se rozvinuly v příčinné souvislosti s událostí ze dne 27. 5. 2020. U poškozené je bezpečně prokázané omezení v obvyklém způsobu života v době od předmětné události, tj. od 27. 5. 2020 do 14. 6. 2020, kdy byla ukončena hospitalizace v Centru krizové intervence. 

Únavový syndrom se může často překrývat s neurotickými potížemi, i s depresí, člověk má zhoršenou výkonnost, potíže se motivovat. U boreliózy můžou být dlouhodobě přítomné různé nespecifické příznaky, které se částečně překrývají se stavy různé únavy, nevýkonnosti. PTSD nijak nesouvisí s toxoplazmózou.  Mononukleóza je způsobená virem, bez viru nedojde k rozvoji potíží. Dle specialisty imunologa  vyvolalo trauma zhoršení. 

Bezpečně lze prokázat, že v obvyklém způsobu života byla poškozená omezena po dobu po ukončení hospitalizace. 

V dalším průběhu uzavřeli, že dlouhodobé omezení v obvyklém způsobu života nelze na základě události jednoznačně prokázat. Centrum krizové  intervence umožňuje krátkodobé hospitalizace do 7 dnů, jsou určeny na rychlou stabilizaci duševní stavu při různých traumatizujících a zátěžových situací. Je tam poskytnuta psychoterapie  a medikace. Řada pacientů s PTSD je léčena v ambulantní psychiatrické péči, která může trvat měsíce, nebo i roky. Spočívá to v kontrolách psychiatrem, dlouhodobé medikaci. 

U poškozené  byly i v době zpracování posudku a jejího výslechu u hlavního líčení přítomny projevy PTSD a poruchy přizpůsobení, ale nelze již prokázat, že by nadále způsobovaly významné omezení  v obvyklém způsobu života. U PTSD může dojít až ke vzniku trvalých následků ve formě  duševní poruchy označované jako přetrvávající změna osobnosti po katastrofické zkušenosti.  Takovýto následek je ale možné definitivně vyloučit nebo potvrdit nejdříve 4 roky po ukončení  působení stresu. Riziko vzniku trvalých následků po krátkodobém silném stresu je ale spíše  nepravděpodobné. 

V rámci vyšetření poškozená uvedla sexuální obtěžování příbuzným v období  dospívání bez rozvoje psychické poruchy a občasný výskyt silných záchvatů úzkosti, paniky, s doprovodnými tělesnými vegetativními příznaky. V předchozích letech postupovala  psychoterapii, uvedené mohlo být jedním z problémů, které se tímto způsobem snažila řešit, nicméně dle dokumentace a jejího vyjádření ukončila psychoterapii několik měsíců před  incidentem. Podstatné je tedy to, že terapie byla ukončena, terapie by navíc měla činit člověka odolnějším, i kdyby nebyla ukončena. 

Vzhledem k tomu, že měli k dispozici dokumentace o tom, co se dělo s anamnézou dále, nebylo nezbytně nutné mít k dispozici nález od psychoterapeuta Mgr. Žmolíka. 

Dřívější nežádoucí sexuální zkušenost mohla mít toliko na delší průběh PTSD nebo větší četnost příznaků, nikoli na vznik PTSD. K uvedenému závěru lze dospět, jelikož  poškozená nebyla pro uvedené potíže v minulosti psychiatricky léčená, neužívala psychofarmaka, nebyla v pracovní neschopnosti, ani jinak omezena v obvyklém způsobu života. Tyto problémy  tedy do posudku zohlednily, předchozí psychoterapie byla ukončena, a nevyvolávala žádné potíže, které by si vyžadovaly pracovní neschopnost nebo hospitalizaci, nebo užívání  psychofarmak. 

Znalci dále k dotazu doplnili, že obecně je možné, aby lidé předstírali duševní  poruchy, nicméně u poškozené nebyly zjištěny známky naučené nebo předstírané výpovědi. U poškozené nebyla zjištěna porucha osobnosti či jiná významná psychopatologie. 

Strukturu osobnosti lze popsat jako adekvátně zacílenou, přiměřeně kooperující, úzkostnější. Osobnost byla  hodnocena bez klinicky významné psychopatologie, intelekt v rámci normy. Obecná věrohodnost  poškozené není oslabena, z psychologického hlediska nebylo zjištěno oslabení ani specifické  věrohodnosti.

Poškozená je schopna správně vnímat prožívanou událost, tuto si správně zapamatovat a reprodukovat. Poškozená reportuje výrazně zvýšenou míru depresivních příznaků (např. nedostatek energie, absence chuti k jídlu, ztráta zájmu o sex, únavu). Dále je patrná zvýšená hladina traumatického stresu (rušivé vzpomínky na vyšetřovaný incident, sny na událost,  negativní pocity vzhledem k události, nervozita, potíže se spánkem aj.). Budoucí vývoj nelze přesněji odhadovat.  

7. Z lékařských zpráv soud zjistil vývoj zdravotního stavu poškozené (č. l. 121 - 122, 149 - 150,152 - 153, 242 - 247). 

8. Účtenka dokládá množství objednaného alkoholu poškozenou a XYZ dne 23. 8. 2021 (č. l. 255). Časové zařazení oznámení události na PČR dokládá úřední záznam PČR o provedených úkonech stálé výjezdové skupiny, dle kterého byl předmětný skutek oznámen 27. 5. 2020 v 16:30 hod. (č. l. 123 - 125). 

Dne 28. 5. 2020 v době od 12:00 hod. do 12:30 hod. bylo provedeno ohledání prostor restaurace XX v ulici XX. Protokol o provedení tohoto úkonu (č. l. 78 - 79), plánek místa činu (č. l. 80) a fotodokumentace (č. l. 81 - 84) ozřejmují vnitřní uspořádání tohoto objektu. 

Zejména je patrno, že v místnosti, která se nachází za průchodem vlevo od baru, se po celé její podlaze nachází koberec s dětským  motivem, podél stěny vpravo uprostřed se nachází sedací souprava, za kterou se nachází  výklenek. Na místě nebyly zajištěny věcné stopy. Na fotografiích je 

označeno místo, kde  obžalovaný ležel. 

Z úředního záznamu PČR ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že bylo provedeno gynekologické vyšetření poškozené po znásilnění a zajištěn biologický materiál a oblečení poškozené. Dle vyšetření není průkazné, že by došlo k ejakulaci obžalovaného do pochvy poškozené. Zajištěný biologický materiál nebyl zaslán k odbornému zkoumání, neboť v daném  případě nedošlo k souloži a dle lékařky je dán předpoklad, že stěry z pochvy budou kontaminované i DNA tehdejšího partnera poškozené (č. l. 126). 

9. CD s fotografiemi a videozáznamem dokládá, že poškozená v srpnu 2020 navštívila svatbu a v průběhu loňského roku byla v několika případech vyfotografována při různých společenských  aktivitách (č. l. 298). Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že je poškozená od  27. 9. 2019 držitelkou živnostenského oprávnění (č. l. 296). 

10. K osobě obžalovaného bylo z opisu z evidence rejstříku trestů zjištěno, že nebyl v minulosti  soudně trestán (č. l. 127). Opis z evidence přestupků a evidenční karta řidiče dokládají, že se  obžalovaný dopustil 6 přestupků na úseku dopravy, poslední dva záznamy jsou evidovány z roku  2018 (č. l. 128, 130 - 131). Obžalovaný disponuje řidičským oprávněním, jak dokládá registr  řidičů (č. l. 129). 

Z výpisu z centrální evidence osob soud zjistil, že je obžalovaný manželem XXX a otcem XXY (č. l. 257 - 258). 

Ze sdělení Úřadu práce soud zjistil, že byl obžalovaný evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání od 27. 2. 2019 do 10. 4. 2019, kdy došlo k ukončení evidence z důvodu zahájení samostatně výdělečné činnosti, přičemž XXX pobírá rodičovský příspěvek (č. l. 142). 

Výpis z živnostenského rejstříku dokládá, že obžalovaný disponuje živnostenským oprávněním (č. l. 136 - 141). 

Proti obžalovanému nejsou dle centrální evidence exekucí vedeny exekuční řízení (č. l. 135). 

Obžalovaný neprochází výstupem z insolvenčního rejstříku (č. l. 133). 

Dle výpisu z katastru nemovitostí nejsou ve prospěch obžalovaného evidována žádná vlastnická nebo jiná věcná práva (č. l. 134). 

Z výpisů Air Bank bylo zjištěno, že obžalovaný čerpal dne 4. 6. 2018 úvěr ve výši 100 000 Kč a měsíční  splátka činí 1 739 Kč (č. l. 220) a dne 4. 4. 2018 čerpal úvěr ve výši 220 000 Kč a měsíční splátka  činí 5 276 Kč (č. l. 222). Smlouva o zápůjčce dokládá, že YYY zapůjčila obžalovanému dne 5. 1. 2021 částku 150 000 Kč (č. l. 221). Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 2. 2020 bylo  zjištěno, že ZZZ zapůjčila obžalovanému částku 250 000 Kč (č. l. 223 - 224). Dle výpisu Hello Bank! činí ke dni 31. 7. 2021 dlužná částka obžalovaného částku 59 698,14 Kč (č. l. 224 - 225). 

Z vyúčtování VZP byl zjištěn nedoplatek na pojistném 23 752 Kč a penále 1963 Kč (č. l. 226).  

11. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle § 2 odst. 6 tr. řádu, dospěl k závěru, že se obžalovaný skutečně dopustil jednání uvedeného ve  výroku o vině tohoto rozsudku.  

12. Obžalovaný je v daném případě usvědčován především velice přesvědčivou a konzistentní  výpovědí samotné poškozené, která líčila událost v obou svých výpovědích v základní linii stále  stejně, přičemž její výpovědi jsou konzistentní i v té části, jež se vztahují k chování obžalovaného,  které nebylo předmětem tohoto trestního řízení (důvod návštěvy restaurace, témata hovorů během 

daného večera, projevy náklonnosti obžalovaného atp.).

Poškozená jednoznačně popsala,  co je do restaurace přivedlo, z jakého důvodu v restauraci zůstali i po zavírací hodině a jak následně večer probíhal. Věrohodně líčila chování obžalovaného v průběhu večera, zejména projevy jeho náklonnosti směrem k ní (dotaz na druh parfému, aby jeho žena voněla jako ona,  dotazy ohledně věku, atp.). 

Ačkoli poškozená v jeden moment obžalovanému sdělila, ať obdobných řečí zanechá, nevnímala obecně průběh večera jako rizikový, což se soudu jeví jako logické právě i s ohledem na přítomnost tehdejšího přítele poškozené svědka XYZ. 

Na soud zcela logicky působí i poškozenou popsaná příčina toho, z jakého důvodu v restauraci ulehla se svědkem XYZ ke spánku. Poškozená v tomto směru popsala, jak se XYZ nad ránem udělalo nevolno, kdy nebyl schopen dojít domů, načež svědka následně uložili v dětském koutku  a poškozená vedle něj usnula. 

Velice věrohodně na soud působí i popis dalšího skutkového děje a zcela odpovídajících pocitů poškozené, která vypověděla, že se zprvu procitla vlivem obžalovaného jednání spočívajícího v zasouvání prstů dovnitř, a zcela se probrala tím, jak se do ní obžalovaný snažil zasunout penis. 

Přesvědčivě působí i její vysvětlení, proč na zasouvání prstů reagovala slovy „XYZ, XYZ“, když byla v polospánku přesvědčena, že je doma a chtěla dále spát a jen dotyčnému sdělit, aby toho nechal. S tím koresponduje i popis dalších pocitů poškozené,  která v době, kdy se zcela probrala, nemohla se vůbec zorientovat, kde je a co se děje, zprvu nedokázala rozpoznat ani osobu obžalovaného, načež jí vše došlo. 

Poškozená dále uvedla, jaká byla její další reakce, kdy na obžalovaného začala křičet „ne, ne“ a snažila se ho odstrčit levou rukou. Poškozená popsala i navazující reakci obžalovaného, který jí v dalším odchodu již nebránil. 

Nutno zdůraznit, že poškozená uvedla celou řadu detailů projednávaného skutku (vzpomněla si na to, v jakých místech ji jednání obžalovaného probudilo, jak ležela, že měla  stažené kalhoty i spodní prádlo, jak nad ní klečel obžalovaný, jakož i na to, že byl vzrušený), což jasně svědčí o jejím osobním prožitku. 

V neposlední řadě popsala též zdravotní obtíže, které se u  ní po incidentu objevily, které vedly až k její hospitalizaci na psychiatrické klinice a nasazení  antidepresiv. 

Tento přímý usvědčující důkaz potom soud hodnotil velice obezřetně a nenašel důvody věrohodnost poškozené jakkoli zpochybňovat. Poškozená při podané výpovědi působila naprosto přesvědčivě. Poškozené bylo podání výpovědi nepříjemné (vlivem okolností plně  pochopitelných), nebylo pro ni příjemné o celé záležitosti mluvit (poškozená prakticky po celý  průběh výslechu brečela) a nepřála si setkat se s obžalovaným, což potvrzuje rovněž požadavek poškozené vypovídat v nepřítomnosti obžalovaného. Na soud tedy rozhodně nepůsobila jako osoba, která by si věc vymyslela. 

V dané věci je zřejmé, že poškozená obžalovaného dříve neznala a rozhodně neměla žádný motiv, pro který by chtěla obžalovanému tímto závažným způsobem ublížit. O tom, že poškozená obžalovanému neměla záměr jakkoli uškodit a toliko popisovala jeho chování zcela odpovídajícím způsobem, svědčí i fakt, že uvedla, že ji obžalovaný po jejím probuzení již jakkoli v odchodu nezabraňoval a nebyl vůči ní následně násilný. Za zcela lichou pak soud považuje námitku, že by motivem poškozené byla případná snaha vymoci  z obžalovaného peníze. 

13. Věrohodnost její výpovědi pak rozhodně nesnižuje ani jí udávané množství požitého alkoholu. Je  pravda, že poškozená byla nad ránem do jisté míry alkoholem ovlivněna, jak ostatně ani sama nepopírá, a to i s ohledem na množství, které vypila (čtyři velká piva a dva panáky). Na druhou  stranu však nelze přehlédnout, že si poškozená všechny detaily večera až do jejího usnutí vedle  svědka XYZ, jakož i detaily následného incidentu, zřetelně pamatuje, a to včetně všech svých pocitů. 

Soud je proto toho názoru, že poškozená byla při smyslech a nebyla alkoholem v tuto dobu ovlivněna v míře, která by mohla, objektivně vzato, relevantně ovlivnit její schopnost  průběh děje správně vnímat, pamatovat si a reprodukovat. Tyto závěry soudu nepřímo podporuje i stav, v jakém se poškozená nacházela při následném setkání se svědkyní YY, byť to bylo s jistým časovým odstupem. 

Soud rovněž podotýká, že skutkový děj tak, jak jej poškozená  popsala, má naprosto reálné základy a nelze souhlasit s obhajobou, že by se mělo jednat  o představy nebo situaci, kterou si poškozená vysnila, či inscenaci dříve prožité nechtěné sexuální  zkušenosti. 

14. Obhajobu obžalovaného navíc vyvracejí a naopak výpověď poškozené v jejích dílčích bodech a detailech podporují další shromážděné důkazy, zejména v podobě svědeckých výpovědí,  přičemž soud neshledal v žádném z podaných svědectví snahu kohokoli obžalovaného záměrně  poškozovat či neprávem obviňovat. Všechna svědectví byla zcela objektivní, věrohodná,  vzájemně se doplňovala a ve spojení s dalšími důkazy vytvořila logický celek, který vedl  k jednoznačnému závěru o vině obžalovaného a naopak vyloučil verze jiné bez trestněprávního  následku. 

V této souvislosti lze předně poukázat na výpověď svědka XYZ, který líčil průběh  večera v naprosté shodě s poškozenou, zejména pokud jde o jistou náklonnost obžalovaného  k poškozené, která však z její strany nebyla opětována. 

Stran věrohodnosti výpovědi svědka XYZ nutno ještě konstatovat, že ačkoli se svědek XYZ následně dostal do stavu silného ovlivnění  alkoholem, pro který nebyl ani schopen s jistotou zodpovědět, zda mu toho večera bylo nevolno a zda zvracel, tento jeho stav nastal skutečně až v ranních hodinách, tudíž soud nepochybuje  o jeho schopnosti hodnověrně popsat průběh večera do té doby. 

Další věc, kterou si svědek XYZ vybavoval po svém usnutí vlivem silného opojení alkoholem, bylo jeho probuzení poškozenou, která z pro něj nepochopitelného důvodu chtěla náhle odejít. Uvedené je bezesporu také  v naprostém souladu s výpovědí poškozené, která ihned po incidentu běžela vzbudit svědka  XYZ, který však pro jeho stav nebyl schopen pochopit, co se mu snaží říct. 

Zcela shodně  hodnotila ranní rozpoložení svědka XYZ rovněž svědkyně YY, která posléze do  restaurace dorazila hledat klíče od bytu poškozené. Ostatně sám svědek XYZ uvedl, že vážnost  situace pochopil až při návratu domů. 

15. Výpověď poškozené byla v dalším jednoznačně potvrzena i svědkyní YY, se kterou se  poškozená bezprostředně po útěku z restaurace telefonicky spojila. Svědkyně zároveň zdůraznila, že poškozená byla velmi rozrušená, bylo na ni vidět, že je v šoku a je vystrašená. Svědkyně rovněž  popsala, že poté, co si o události s poškozenou doma promluvily, došly k tomu, že by měla věc  ihned nahlásit, přičemž poškozená ještě téhož dne událost oznámila na PČR, jak dokládá úřední  záznam. 

Na základě shora vylíčeného lze konstatovat, že obě svědecké výpovědi na sebe navzájem navazují a z toho, jak všichni svědci popsali poškozenou reprodukovaný průběh  incidentu, je naprosto patrné, že poškozená uváděla ohledně incidentu s obžalovaným od samého  počátku v základu stále stejné údaje. 

Pokud obhajoba poukazuje na rozpory ve výpovědi poškozené oproti přípravnému řízení. Soud předně zdůrazňuje, že s ohledem na podrobnou a skutečně rozsáhlou výpověď poškozené se v celkovém kontextu její výpovědi jedná toliko o marginálie. 

V konkrétnostech se nabízí blíže se vyjádřit toliko k odlišnost týkající se osvícení místnosti, kde k incidentu došlo. Poškozená v přípravném řízení uvedla, že se probudila v tmavé  místnosti bez oken, kde bylo rozsvícené nějaké světlo, zkrátka nebyla tam úplná tma. V hlavním líčení vypověděla, že místnost, kde se probudila, byla celkově tmavá, ale odněkud tam šlo světlo,  ale nevzpomíná si, že by se tam svítilo. Ačkoli lze v tomto směru připustit jistou nepřesnost, lze  i na uvedeném demonstrovat, že podstata toho, co se poškozená snažila v obou případech ve své výpovědi vyjádřit, zůstala zcela zachována. Vzhledem k přesvědčivému popisu události i obtíží, které jednání obžalovaného poškozené v dalším životě způsobilo, nemá soud o pravdivosti její výpovědi nejmenších pochybností, kdy uvedené skutečnosti jsou podpořeny i dalšími ve věci  provedenými důkazy.  

16. Ve světle výše popsaných věrohodných výpovědí je tak věrohodnost výpovědi obžalovaného  podstatným způsobem snižována. 

V první řadě je třeba zdůraznit, že je jeho výpověď zejména v její části týkající projevované náklonnosti poškozené k obžalovanému v průběhu večera, resp. náznaků ze strany poškozené, že by mohlo k něčemu dojít, je zcela vyvrácena výpovědí  poškozené ve spojení s výpovědí svědka XYZ. 

V kontextu jejich výpovědí považuje soud za  účelovou i tu část výpovědi obžalovaného, dle které se měl v průběhu večera na toaletách líbat s poškozenou. 

Ačkoli poškozená ve své výpovědi nevyloučila, že se mohla s obžalovaným potkat toho večera na toaletách, kategoricky a bez jakéhokoli zaváhání vyvrátila, že by snad mezi nimi mělo dojít k obdobnému kontaktu. Také svědek XYZ popřel, že by zde byl moment, po který by  poškozená s obžalovaným nebyli v restauraci delší dobu přítomni. To vše navíc za situace, kdy obžalovaný uvedl tuto okolnost až v řízení před soudem. S ohledem na fakt, že se jedná  o skutečně zásadní aspekt obhajoby obžalovaného, nelze uvěřit, že by tento moment  v přípravném řízení opomněl. Tím spíše přihlédne-li soud k dalším podrobnostem večera a obsahu rozhovorů, které ve své výpovědi obžalovaný zmínit neopomněl. Nelze než uzavřít, že se jedná o záměrnou změnu výpovědi obžalovaného. 

Uvěřitelně na soud nepůsobí ani obžalovaným popisované okolnosti výběru místa ke spánku (označeného na fotografii na č. l. 82) a souvisejícího údajného ulehnutí poškozené k obžalovanému, které mělo být zcela nelogicky zvoleno v blízkosti gauče, pod který toho rána zvracel svědek XYZ, s přihlédnutím  k prostorovému uspořádání dané místnosti dlouhé 15 metrů, jak patrno z protokolu o ohledání a pořízených fotografií. Nelze přehlédnout ani rozpory ve výpovědi obžalovaného ohledně jím popisovaných reakcí poškozené na jeho jednání v předmětné místnosti.  

17. O pravdivosti výpovědi poškozené dále svědčí také závěry jejího znaleckého zkoumání z oboru  zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie.

Znalci jednak shledali obecnou věrohodnost poškozené jako zcela zachovanou, kromě toho také konstatovali, že u poškozené zároveň nebyly zjištěny známky fantazijního produkování, ani chorobná motivace nemluvit  pravdu. 

Soud ve věrohodnosti výpovědi poškozené utvrzují znalecké závěry též v tom směru, že byla u poškozené diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Není pochyb o tom, že  původcem této poruchy bylo obžalované jednání, jelikož právě uvedené jednání se vyznačuje dostatečnou 

intenzitou a závažností, aby bylo oním stresovým faktorem, který je prvním z nezbytných předpokladů ke vzniku této poruchy. Zároveň se pak u poškozené projevují symptomy této poruchy, jako jsou vtíravé vzpomínky a sny, strach z mužů atp. 

Při zpracování  posudku brali znalci též v potaz další aspekty života poškozené jako rozvod rodičů, obtěžování v dětství ze strany jejího strýce apod., přičemž vyloučili, že by tyto skutečnosti zapříčinily vznik PTSD, jelikož dřívější prožitky zcela jistě nedosahovaly takové závažnosti a intenzity jako obžalované jednání. Dřívější nepříjemná zkušenost v sexuální oblasti mohla toliko ovlivnit intenzitu projevů PTSD, nikoli však zapříčinit její vznik. To lze dovodit i z toho, že v minulosti  nebyla pro jinou událost poškozená psychiatricky léčena, ani nepožívala psychofarmaka, nebyla v pracovní neschopnosti, ani jinak omezena v obvyklém způsobu života. Tyto problémy tedy do  posudku znalci adekvátně zohlednili.

Pro úplnost soud doplňuje, že o správnosti znaleckého posudku neměl žádné pochybnosti, znalci vycházeli z dostatečného množství podkladů dokládajících anamnézu poškozené, provedli standardní vyšetření poškozené a aplikovali  standardní a zcela přiléhavé metody a své závěry před soudem náležitě vysvětlili a přesvědčivě  obhájili. Zcela jednoznačně se vyjádřili rovněž k tomu, proč neshledali potřebným okruh podkladů doplnit o dokumentaci Mgr. Žmolíka a další lékařské zprávy MUDr. Antončíkové.  

Soud proto pro nadbytečnost zamítl související návrhy na doplnění dokazování spočívající ve  vyžádání si zdravotnické dokumentace Mgr. Žmolíka a MUDr. Antončíkové a provedení  revizního znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie poškozené. 

18. V řízení bylo rovněž bezpečně prokázáno, že omezení v obvyklém způsobu života poškozené trvalo bezesporu v době od předmětné události do 14. 6. 2020, kdy byla ukončena hospitalizace v Centru krizové intervence. 

Stran dalšího omezení v běžném způsobu života soud konstatuje, že ačkoli u poškozené jisté projevy PTSD přetrvávají až do současnosti, mohly se na omezení  běžného způsobu života podílet i další onemocnění jako je toxoplazmóza či mononukleóza, které nesouvisejí s duševním onemocněním, ale jsou zapříčiněny virem, tudíž není dána příčinná souvislost mezi dalším onemocněním a prožitým traumatem. 

Jakkoli tedy nelze zpochybňovat  vážnost PTSD a její projevy u poškozené ani v dalším stadiu jejího života, nelze jednoznačně prokázat, do jaké míry po nástupu těchto dalších onemocnění ovlivnila kvalitu života poškozené tato další (nesouvisející) onemocnění a do jaké míry PTSD. 

Rovněž nelze odhlédnout od toho, že na intenzitu prožívání a omezení běžného způsobu života v důsledku PTSD (nikoli na vznik PTSD) mohla mít vliv právě i zkušenost z dětství, která mohla intenzitu jejich projevů umocnit.  

Dle názoru soudu proto nelze uzavřít, že by poškozená byla v dalším stadiu svého života v jeho  způsobu citelně omezena, příp. jenom v důsledku PTSD, proto zamítl související návrhy na  doplnění dokazování, a to výpis České pošty – seznamem komisařů, zprávu Živnostenského  odboru u MČ Praha 18 k podané žádosti poškozenou, zprávu ČSÚ ke sčítacím komisařům,  zprávu ČSSZ a Zdravotní pojišťovny MVČR k úhradám záloh za rok 2020 a 2021 a zprávu Finančního úřadu pro Prahu 8 k finančním kompenzacím poškozené. 

19. Po zhodnocení provedených důkazů tak soud nemá nejmenší pochybnosti o tom, že se  obžalovaný dopustil projednávaného skutku. Na závěr skutkového hodnocení doplňuje, že  skutečnost, že při gynekologickém vyšetření nebylo zjištěno žádné poranění, není důkazem, že by  k takovému jednání nedošlo, pouze vypovídá o tom, že síla, s jakou tak obžalovaný učinil, nebyla  té 

míry, aby na poškozené zanechala zranění, jež by bylo při gynekologické prohlídce patrné. 

Za zcela irelevantní je pak třeba považovat požadavek na doplnění dokazování odborným  zkoumáním z oboru genetika, neboť předpoklad, že by při uvedené manipulaci nutně muselo  dojít k zanechání DNA obžalovaného je i v obecné rovině nepodložený, nad to s přihlédnutím k vyjádření lékařky, dle které je zde navíc předpoklad, že zajištěné biologické stopy budou  kontaminovány DNA tehdejšího partnera poškozené, se kterým měla poškozená předcházejícího  večera pohlavní styk. Pochopitelně to vše při konstatování naprosté věrohodnosti výpovědi  poškozené.  

20. Soudu byly předloženy další návrhy na doplnění dokazování, a to kromě již shora zmíněných, se  dále jednalo o provedení konfrontace obžalovaného a poškozené, prověrky na místě, učinění  dotazu na mobilního operátora stran telefonátu sv. XYZ. 

Pokud jde o návrh na provedení  konfrontace poškozené s obžalovaným, pak je třeba připomenout, že z provedeného dokazování nevyplynuly žádné podstatné skutečnosti, které by výpověď poškozené zpochybnily. Nad to soud  zdůrazňuje, že provedení navrhovaného důkazu nepovažuje za vhodné rovněž s ohledem na ne zcela příznivý psychický stav poškozené, která je stále medikována a projevují se u ní příznaky PTSD. V daném případě bezesporu převáží zájem na ochraně poškozené před druhotnou újmou, která by jí mohla být způsobena v důsledku psychicky náročné situace vyvolané konfrontací s obžalovaným, který zasáhl do její intimní sféry. 

Za nadbytečné pak soud považuje rovněž  provedení prověrky na místě stran osvětlení místnosti, kde mělo k incidentu dojít. V tomto směru z dokazování zcela jednoznačně vyplynulo, že ač byla místnost tmavá, bez oken a nebylo možné  v ní rozsvítit, proudilo do ní v určité míře denní světlo z předchozí místnosti. V tomto směru se výpověď poškozené shoduje s výpovědí obžalovaného. Nutno podotknout, že obžalovaný, jak uvedl ve své výpovědi, byl schopen v místnosti dohledat dětský gauč, který měl dát sobě a poškozené pod hlavu, a měl poškozené lehce vidět do obličeje, z čehož lze rovněž uzavřít, že místnost nebyla tmavá do té míry, aby vyloučila orientaci osob v místnosti. 

Pokud jde o učinění dotazu na mobilníhooperátora stran telefonátu sv. XYZ, nezbývá než konstatovat, že lokalizační  a provozní údaje se uchovávají toliko po dobu 6 měsíců. 

21. Jednání obžalovaného soud právně hodnotil jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea druhá,  odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jelikož je nepochybné, že obžalovaný s cílem dosáhnout svého  sexuálního uspokojení, tedy v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, poškozenou  zneužitím její bezbrannosti donutil k pohlavnímu styku provedeným způsobem srovnatelným se  souloží, když ji v době spánku a ovlivnění alkoholem vsunul nezjištěný počet prstů do pochvy a následně si klekl na kolena a snažil se jí do pochvy protlačit svůj ztopořený penis, kdy se jeho  penis dostal pouze na okraj pochvy, aniž by došlo k jeho plnému zasunutí, v důsledku čehož  došlo k probuzení poškozené. 

Pojem bezbrannosti ve smyslu § 185 tr. zákoníku zahrnuje i situaci,  kdy se oběť nachází v situaci, již sama nevnímá, a tudíž není schopna jakéhokoli vlastního úsudku, a tedy ani jakkoli ovlivnit jednání pachatele. V takovém stavu se bezesporu nachází spící oběť, nota bene je-li spánek oběti podpořen předchozím požitím alkoholu. Jde o stav, v němž si  oběť vůbec neuvědomuje, co se s ní děje, a proto ani nemůže hodnotit situaci, ve které u ní  dochází k pohlavnímu styku s pachatelem a není schopna projevit svoji vůli či klást dostatečný odpor proti protiprávnímu jednání. Poškozená se právě v takovém stavu bezbrannosti nacházela. Bezbrannost byla v jejím případě navozena jejím spánkem podpořeným dřívějším požitím alkoholu, jak vyplývá ze skutkových zjištění. Na odpovídající hloubku spánku značí mj. skutečnost, že poškozená, jak vypověděla, si ani 

neuvědomovala, že by byla přenášena do jiné místnosti. Uvedené pak soudu přijde zcela logické s ohledem na fakt, že spánek byl u poškozené kromě alkoholu podpořen také její velkou únavou, kterou to ráno pociťovala. 

Tohoto stavu, ve kterém se poškozená nacházela a v němž nebyla schopna čelit aktivitám obžalovaného, tento zneužil k jejímu znásilnění. Nepochybně jejího spánku v kombinaci s opilostí využil s vědomím, že se právě pro tento stav nebude bránit jeho protiprávnímu chování nebo alespoň ne hned. Byť se poškozená v důsledku jednání obžalovaného spočívajícího v zasouvání prstů do jejího přirození procitla, nutno zdůraznit, že u poškozené po jejím procitnutí stav bezbrannosti přetrvával, neboť poškozená vlivem alkoholového opojení a stavu po procitnutí a s tím spjatou dezorientací nebyla schopna situaci adekvátně vyhodnotit a na ni reagovat. O tom svědčí i  skutečnost, že se domnívala, že se nachází na zcela jiném místě (ve svém domově) a  obžalovaného oslovila jménem svého tehdejšího přítele. 

Je proto namístě uzavřít, že podle skutkových zjištění se poškozená nacházela nejprve ve stavu, ve kterém byly její možnosti klást efektivní odpor vůči jednání obžalovaného vyloučeny a posléze sníženy, a tento jejího stavu zneužil k vykonání pohlavního styku. 

Na dané jednání tak rozhodně není na místě aplikovat obhajobou zmiňovaný judikát (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Tdo 1358/2016), který se opírá o zcela jiný skutkový děj, a případ právně kvalifikovat jako trestný čin poškození  cizích práv. V tamním případě využil pachatel omylu oběti spočívajícího v záměně pachatele s jinou osobou, v daném případě je však prvotní záměna obžalovaného s jinou osobou, která u poškozené nastala po jejím procitnutí, důsledkem stavu její bezbrannosti, který byl navozen její opilostí, neúplným probuzením a s tím spjatou celkovou dezorientací. Vedle toho obžalovaný pokračoval v jednání ve vztahu k poškozené i po okamžiku, kdy ho označila jménem svého tehdejšího přítele a nikoli jeho jménem, obžalovanému tak muselo být zřejmé, že nejedná v souladu s vůlí poškozené, přesto ve svém jednáním pokračoval až do chvíle, kdy ho poškozená odstrčila. Nad to soud považuje zločin znásilnění v daném případě dokonán již zasouváním prstů  do přirození poškozené, v důsledku čehož následně došlo k jejímu procitnutí, jelikož obžalovaný  již v tento moment využil její bezbrannosti a vykonal pohlavní styk. 

22. Pokud se týká výkladu pojmu pohlavní styk, potom soudní praxe za takové jednání považuje  jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať již stejného či odlišného pohlaví. Tento pojem zahrnuje širokou škálu jednání vyvolaných pohlavním pudem, jejichž podstatou je  fyzický kontakt s druhou osobou. 

Je tedy nepochybné, že jednání obžalovaného popsané ve výroku tohoto rozsudku pod pojem pohlavní styk jednoznačně spadá. Za jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží se potom považuje takový styk, při jehož realizaci  dochází k situaci srovnatelné s tou, jaká nastává u soulože. Jestliže se tedy u soulože předpokládá současné spojení pohlavního orgánu muže a ženy, pak srovnat s tím lze situace, kdy pohlavní úd muže např. do pohlavního orgánu ženy neproniká, ale tato situace je simulována jiným mechanismem – např. jazykem, prsty nebo jakýmkoli jiným předmětem. 

V daném případě obžalovaný poškozené zasouval přesně nezjištěný počet prstů do její pochvy opakovaně. Za situace, kdy k zasouvání prstů docházelo opakovaně, a to až do oblasti pochvy, nelze než dospět k závěru, že jednání obžalovaného přesahuje hranici pouhého osahávání, a toto jeho jednání lze hodnotit jako hluboké a intenzivní vnikání prstů do pochvy ženy, tj. jako tzv. digitální penetraci.  

Takovéjeho jednání svou povahou jednoznačně naplňuje znaky jiného pohlavního styku  provedeného způsobem srovnatelným se souloží, v čemž soud spatřoval okolnost podmiňující  užití 

vyšší trestní sazby dle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Jelikož je zločin znásilnění  dokonán vykonáním pohlavního styku, k čemuž v daném případě došlo, kvalifikoval soud zločin  znásilnění jako dokonaný trestný čin. 

23. Nakonec soud toliko ve stručnosti uvádí, že se neztotožnil s námitkou obhajoby, že by jednání  obžalovaného mělo být posouzeno jako negativní skutkový omyl, neboť tato námitka obhajoby je založena na skutkových zjištěních, které byly provedeným dokazováním jednoznačně vyvráceny. Zcela ve stručnosti soud opakuje, že obžalovaný spánku poškozené a jejího  alkoholového opojení využil zjevně s vědomím, že se právě pro tento stav nebude bránit zamýšleným sexuálním aktivitám nebo toho alespoň nebude schopna hned. 

Na základě uvedeného se tak nelze rozhodně domnívat, že by obžalovaný mohl legitimně předpokládat, že poškozená s jeho jednáním souhlasí. Obviněný tak jednal v úmyslu přímém ve smyslu § 15  odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. 

24. Při úvaze o druhu a výši trestu soud přihlédl ke všem výše uvedeným skutečnostem, které  zhodnotil z hlediska povahy a závažnosti spáchaných skutků, osobních, rodinných a majetkových  poměrů obžalovaného, jeho dosavadního způsobu života i možnosti jeho nápravy. 

Obžalovaný  byl ohrožen trestní sazbou trestu odnětí svobody od 2 do 10 let. 

Ve prospěch obžalovaného jako okolnost polehčující soud zohlednil, že obžalovaný doposud nebyl soudně trestán. V této souvislosti však při hodnocení života obžalovaného nelze zcela pominout, že se v minulosti  dopustil několika přestupků na úseku dopravy. 

Soud rovněž ku prospěchu obžalovaného reflektoval, že se jedná o osobu, která vykonává řádnou samostatně výdělečnou činnost, a současně o osobu, která je zakotvena ve svém rodinném prostředí (obžalovaný byl do soudní budovy doprovozen jeho manželkou a je otcem dítěte). Bylo tedy otázkou, zda je na osobu obžalovaného již nezbytné působit výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody, resp., zda je  dán v tomto případě významnější zájem na ochraně společnosti před jeho dalším obdobným jednáním, které však nebylo motivováno chorobně. 

Po zvážení všech okolností dospěl soud k závěru, že se ještě jedná o případ, kdy je možno na obžalovaného působit ještě výchovným trestem. 

Ačkoli se jednání obžalovaného, který si na poškozené vynutil sexuální aktivity, vyznačuje významnou neúctou k ženskému pohlaví, nevyznačuje se mírou násilí, neboť obžalovaný zneužil podnapilého stavu poškozené a jejího spánku, přičemž ji po jejím probuzení a souvisejícím ohrazení se proti jeho jednání v dalším odchodu již nebránil. 

Za uvedených okolností a při zvažování uvedených hledisek tedy soud uložil obžalovanému trest odnětí svobody ve výměře 3 let a jeho výkon podmíněně odložil na dlouhou zkušební dobu v trvání 3,5 let. Záleží již jen na obžalovaném, zda dobrodiní tohoto trestu využije, neboť pokud ve zkušební  době nepovede řádný život, pak ve věznici vykoná citelný trest odnětí svobody. 

25. S nárokem na náhradu škody ve výši 28 956 Kč se k trestnímu řízení připojila poškozená  Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra za náklady na zdravotnickou péči poskytnutou  poškozené (č. l. 174). Soud nároku poškozené pojišťovny v plném rozsahu vyhověl, když tato částka odpovídá doložené výši úhrad za poskytnuté služby (č. l. 174 - 178). Obžalovanému proto soud dle § 228 odst. 1 tr. řádu uložil povinnost zaplatit poškozené pojišťovně na náhradě škody  částku 28 956 Kč.

‍

26. Rovněž poškozená XY se k trestnímu řízení řádně a včas připojila s nárokem na náhradu  nemajetkové újmy v částce 272 288 Kč, a to konkrétně za bolestné ve výši 72 288 Kč a dále v částce 200 000 Kč za další nemajetkovou újmu. 

27. Nemajetkovou újmu v podobě bolestného poškozená nárokovala za utrpěnou posttraumatickou  stresovou poruchu, kterou dle advokátní praxe své zmocněnkyně podřadila pro účely bodového  ohodnocení dle Metodiky Nejvyššího soudu pod diagnózu s kódem S069 (jiná nitrolební  poranění) či kódem T794 (traumatický šok), které jsou ohodnoceny 200 body (při hodnotě bodu  361,44 Kč), aniž by tuto skutečnost jakkoli doložila. 

V tomto směru lze jistě připustit, že se v praxi objevují případy, kdy znalci PTSD analogicky srovnávají s diagnózami uváděnými pod některým ze zmíněných kódů, nicméně to však zároveň nutně neznamená, že danou diagnózu v každém případě ohodnotí plnými 200 body, ale pohybují se v rozmezí od 0 do 200 bodů. Navíc se objevují i případy, kdy PTSD srovnávají s diagnózami uváděnými pod kódy S061-S068, zejména s lehkým nebo těžkým otřesem mozku bodově hodnocenými 20 nebo 60 body.  S ohledem na intenzitu příznaků PTSD potom přichází v úvahu i procentní navýšení bodového ohodnocení. S ohledem na skutečnost, že analogické podřazení PTSD pod některou z diagnóz Metodiky Nejvyššího soudu závisí na mnoha aspektech dané poruchy a jedná se tak o otázkou  odbornou, nebylo možné návrhu poškozené v tomto směru bez odpovídajícího podkladu  vyhovět. 

Soud tedy poškozenou s touto částí nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních, když v tomto směru by bylo třeba doplnit dokazování vypracováním znaleckého posudku (příp. odborným vyjádřením), který by poškozenou utrpěnou PTSD adekvátně klasifikoval. 

28. Pokud jde o tu část nároku na náhradu za nemajetkové újmy v částce 200 000 Kč odpovídající  tzv. další nemajetkové újmě, pak bylo provedeným dokazováním nepochybně zjištěno, že obžalovaný poškozené nemateriální újmu způsobil, takže mu soud uložil povinnost k její náhradě  dle § 2956 a násl. občanského zákoníku. 

Pravidlo pro stanovení výše náhrady je v současné době  stanoveno v § 2957 občanského zákoníku „způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku  diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala“.  

V daném případě bylo úmyslným jednáním obžalovaného závažným způsobem zasaženo jak do  osobní integrity poškozené, tak do její svobody v pohlavním životě. Obžalovaný tím, že  poškozenou znásilnil, znevážil osobnost poškozené jako mladé ženy, jejíž důstojnost trestným  činem ponížil. Není pochyb o tom, že znásilnění ženy je vždy traumatizujícím zásahem do její  lidské integrity a nese s sebou vážné sexuální důsledky. Tak tomu bylo i v této trestní věci, kde je  zcela zřejmá příčinná souvislost mezi činem obžalovaného a následkem v podobně vážného  zásahu do jejího osobního života, který se od činu obžalovaného změnil. 

‍

S ohledem na povahu řešeného činu a na základě shromážděných podkladů, vycházeje rovněž z výpovědi poškozené, svědků, lékařských zpráv a závěrů znalců o dopadech na její život, soud poškozené vůči obžalovanému nárok na náhradu za tzv. další nemajetkovou újmu přiznal v částce 100 000 Kč a ve zbytu uplatněného nároku ji dle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázal na řízení ve věcech  občanskoprávních.  

‍

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.  

Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku,  obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro  nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil adhezní nárok, pro nesprávnost  výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy.  

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, jej může napadat  také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím  rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí. Odvolání  musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, případně ve lhůtě stanovené  předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. řádu odůvodněno tak, aby bylo patrno,  ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které  rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve  prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. 

Mělník 15. září 2021 

Mgr. Markéta Martincová v.r.  

předsedkyně senátu 

‍

‍

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Romana Šustra a přísedících Mgr. Ivany Parkosové a Ivany Ondřichové v hlavním líčení dne 18. září 2015 ve Strakonicích, takto:

Obžalovaný: XXXXX, nar. XXXXX ve XXXXX, trvalý pobyt XXXXX, zaměstnán jako operátor lití XXXXX, občan ČR,

je vinen, že

1) dne 6.11.2014 v době od 20:30 hodin do 24:00 hodin v průběhu návštěvy XXXXX., nar. XXXXX, v bytě v domě č.p. XXXXX, ve XXXXX, kam vstoupil s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku", když ji udeřil silně hlavou do čela, tedy - dopustil se jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu tím, že jiného násilím a pod pohrůžkou jiné těžké újmy nutil k pohlavnímu styku souloží, avšak vlivem okolností, na obviněném nezávislých, k dokonání činu nedošlo,

2) v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru dětského koutku poškozené kde byli s dcerou nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko" a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX v ulici XXXXX ve XXXXX, kde opětovně na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával před dcerou XXXXX na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka” a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala,

tedy dopustil se na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti, zejména tím, že napadl jiného

‍

čímž spáchal

‍

ad 1) zločin znásilnění podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, 

‍

ad 2) přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku,

‍

a odsuzuje se

‍

podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 (dvě) léta.

‍

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 2,5 (dva a půl) roku.

‍

Odůvodnění:

Na základě dokazování, provedeném v hlavním líčení, má soud za prokázaný skutkový děj, kdy obžalovaný dne 6. 1 1. 2014 v době od 20:30 hod. do 24:00 hod. v průběhu návštěvy XXXXX, ve XXXXX s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku”, když ji udeřil silně hlavou do čela, a dále v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX ve XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru poškozené XXXXX, nar. XXXXX, kde byli s dcerou XXXXX, nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko” a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX na místě veřejnosti 

přístupném hlasitě nadával před dcerou na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka" a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala.

‍

Obžalovaný XXXXX uvedl, že na událost z 6.11.2014 si pamatuje pouze matně, protože když je někdo křivě obviněn, tak se snaží na to zapomenout. Ta událost se nestala. S poškozenou XXXXX chodili necelých 5 let a od září 2014 už spolu nebydlí. Rozešli se, ale chodil za ní na návštěvu a jedenkrát až dvakrát týdně spolu měli pohlavní styk. Důvodem rozchodu bylo, že poškozená si našla práci a brala si dceru do práce. Obžalovaný se domnívá, že čtyřleté dítě nepatří na bar, to se mu nelíbilo. Poškozená není vyučená, ale učiliště si mohla dodělat i v době, kdy byla těhotná a navíc jí od září sehnal učiliště, kde jí uznali první ročník a mohla si ho dodělat dálkově. Ona se na to však vykašlala. Dne 13.11.2014 měli mít soud o dceru a 6.11.2014 šel za poškozenou se domluvit, že by chtěl dceru do střídavé péče. Poškozená však říkala, že když půjde dcera do střídavé péče, nebude schopna zaplatit nájem, a tak se domluvili, že mu bude dceru půjčovat a on jí ustoupil. Poškozená není ani teď schopna bez alimentů dceru uživit. Dne 6.11.2014 za poškozenou přišel kolem deváté hodiny večer a byl tam minimálně tři hodiny. Celou dobu se domlouvali na výchově dcery a mezitím měli pohlavní styk. Pohlavní styk měli před odchodem obžalovaného v jedenáct nebo půl dvanácté a potom obžalovaný odešel. Začalo to v kuchyni, pak šli do pokoje, kde spala dcera, ale ta se začala budit, a proto se přemístili do koupelny. Při pohlavním styku byli oba zcela vysvlečeni. Antikoncepci řešili přerušovanou souloží a obžalovaný vyvrcholil na podlahu koupelny. Neuklízel to, možná to setřel toaletním papírem, automaticky po sobě uklízí, ale ten den si nepamatuje. Po pohlavním styku se zdržel asi ještě půl hodiny. Že má poškozená modřinu na levé noze pod kolenem, si všiml již při svém příchodu, protože mu přišla otevřít v kraťasech. Podlitina měla průměr asi 10 cm a fialovou barvu, stáří tipuje na 1 až 2 dny. Ten den poškozené určitě nevyhrožoval, pouze jí řekl, že uvidí, jak bude péče o dceru vypadat a pokud se o ni poškozená nebude starat, tak si jí vezme do péče. To není žádná výhružka. V průběhu jejich vztahu byl obžalovaný hodně v práci a musel často poškozené ustupovat, byla hodně hysterická a měla sklony k sebepoškozování. Chtěl ji dostat na vyšetření k psychologovi, někdy poškozené něco vyčetl, například, že neuvařila, i když mu před tím práce volala, že je uklizeno a že holce uvařila. Když přišel domů, byl tam nepořádek, dcera seděla na notebooku, koukala na pohádky a poškozené to bylo úplně jedno. Tak jí to vyčetl a ona odešla do koupelny, kde si vzala žiletku a začala si řezat ruku. Řezala se povrchově a udělala to několikrát za jejich vztah. Na ošetření s tím nikde nebyla. Na ošetření byl pouze obžalovaný a to l.1.2014. Obžalovaný byl v XXXXX a poškozené se nelíbilo, že se tam baví s kamarádkou. Poškozená utekla domů, a když domů přišel obžalovaný, začala na něho křičet a hodila po něm nůž, který mu propíchl nohu. Obžalovaný byl ošetřen na chirurgii, ale nikde to nehlásil, protože by mu nikdo nevěřil. Nikdy to poškozené neoplatil a nůž by po ní nikdy nehodil. Byl na ní pouze naštvaný, protože u toho byla i dcera. Někdy jí nadával, například, že je blbeček nebo kráva, ale myslí si, že v partnerské hádce se to během pěti let stát může. Nikdy jí nevyhrožoval, neměl proto důvod. Po rozchodu obžalovaný navštěvoval poškozenou, ale ona jeho ne, protože měla nového přítele a nechtěla, aby byla viděna s obžalovaným. Dne 6.11.2014 když šel k poškozené na návštěvu tak nepožíval alkoholické nápoje, pil pouze čaj. Asi 14 dní po soudu (13.11.2014) se poškozená začala obžalovanému opět ozývat a až do ledna 2015 spolu udržovali sexuální vztah. Psala mu SMS zprávy, ať se k ní vrátí.

Obžalovaný XXXXX rovněž popřel, že by se vůči poškozené dne 19.2.2015 hrubě choval. S kamarádem byl v bytě poškozené pro nějaké své věci a zjistil, že poškozená si vše odvezla, přestože říkala, že mu tam nějaké věci nechá. Nejednalo se o nic velkého, šlo o spotřebiče a domlouvali se, že mu dá náhradu 1.000 nebo 2.000 Kč a on jí pak zaplatí alimenty. Dne 19.2. s dcerou a s poškozenou se kolem půl páté sešli v XXXXX. Pouze se poškozené zeptal, jestli se nějak majetkově vyrovnají, protože mu z bytu nezbylo vůbec nic a při tom tam jejího absolutně nic nebylo. Ona se sebrala, řekla, že mu stejně nic nedá a šla pryč. Rozhodně jí nenadával, ani ničím nevyhrožoval, a pokud jí řekl, že ho nebude vydírat dcerou, tak to není žádné vyhrožování. Navenek to vypadalo tak, že u sebe stáli hodně blízko, obžalovaný měl ruce dozadu a prohodili spolu pár slov. Možná zvyšoval hlas, protože byl rozčilený, neboť tři týdny neviděl dceru. Hádka trvala maximálně 5 minut. Celkově byli v XXXXX asi 10 minut. Obžalovaný si objednal pivo a poškozená kávu. Hlavním důvodem hádky byla skutečnost, že poškozená nechtěla obžalovanému půjčovat dceru. Obžalovaný neměl telefon a proto, když poškozená odešla z do požádal kolegyni poškozené, zda by nemohla poškozenou zavolat. Požádal jí normálně, jestli by nebyla tak laskava a nemohla zavolat XXXXX. Konkrétně uvedl: „Prosím Vás, nemohla byste zavolat“. Ještě jí řekl, že nechce být popotahovaný policií. Obsluha bufetu zavolala na svého vedoucího a ten poškozené zatelefonoval. Poškozená za chvíli přišla, předal jí dceru před XXXXX a šel pryč. Je absolutní nesmysl, že by použil výrazy vietnamská kurva apod.

Ke vztahu s poškozenou obžalovaný doplnil, že s ní vše řeší již pouze přes třetí osobu. Po 6.11.2014 se s poškozenou nadále stýkal. Poškozená mu psala SMS zprávy, aby za ní přišel, že s ním potřebuje mluvit a zkoušela, jestli se k ní nevrátí. Dokonce mu říkala, že neví, jak vycouvat z obvinění ze znásilnění, chtěla po něm telefon na nějakého právníka, a nevěděla kudy kam, zašlo to příliš daleko. Ptala se obžalovaného, co jí hrozí za křivou výpověď. Rozhovoru byl přítomen pan XXXXX. Po tomto rozhovoru spolu šli na hotel a pokoj platila poškozená. Bylo to asi v červnu 2015.

‍

Poškozená vypověděla, že dne 6.11.2014 jí telefonoval obžalovaný, že se chce zastavit a chce probrat jejich vztah, protože ona již tehdy byla s někým jiným a s obžalovaným být nechtěla. Sedli si v kuchyni na sedačku a rozebírali jejich tehdejší situaci. Obžalovanému říkala, aby jí dal konečně klid, že s ním nechce být. On sní však chtěl spát a chtěl u ní přespat, což nechtěla. Obžalovaný začal být agresivní a nadávat jí. Poté jí začal svlékat, ale protože s ním nechtěla mít nic společného, tak se začala bránit. Nadával jí, že jí podřízne a že si najme lidi, aby jí zničili. Obžalovaný byl opilý, když přijel, tak z něj táhl alkohol. Přišel dvakrát, poprvé to bylo v pohodě, ale zapomněl si klíče, a tak se vrátil. Říkala mu, aby odešel z bytu, ale on nechtěl, chtěl tam spát. Poškozená měla na sobě rifle a triko s krátkým rukávem a v kuchyni na sedačce si k ní sedl a začal na ní šahat a svlékat jí.

Vysvlékl jí kalhoty a triko, přitom si sundal kalhoty a byl pouze v trenýrkách. Bránila se a kopala ho a z toho měla nejspíš modřiny. Než přišel, obžalovaný žádnou modřinu neměla. Poškozená měla na sobě stále kalhotky a obžalovaný měl trenýrky. Měl ztopořený penis a asi ho neměl pořád v trenýrkách. Snažil se do poškozené dostat a možná se do ní i na moment dostal, ale to si není jistá. Snažil se přirážet, ale poškozená se bránila. K vyvrcholení obžalovaného nedošlo a v koupelně spolu vůbec nebyli. Byli pouze v kuchyni a ve vedlejší místnosti, kde spala dcera. Obžalovaný chtěl jít s poškozenou do postele, ale ona nechtěla a ke styku došlo v kuchyni. Z vedlejšího pokoje přišla dcera a brečela, aby jí obžalovaný nechal být. Při odchodu dal obžalovaný poškozené úder čelem do hlavy. Byla to velká rána z blízka a u obžalovaného to bylo běžné chování. Neměla však žádné zranění, pouze jí bolela hlava. Druhý den jí policie vzala na ošetření a lékařka na hlavě nic nenašla. Obžalovaný si sex vynutil silou a řečmi, že jí nechá zabít, že jí uřízne hlavu a že má na to svoje lidi. Hlavičku jí dal na chodbě a říkal, aby si na něho dávala pozor. Věc došla druhý den oznámit na Policii. Po nějaké době si obžalovaný hrál jak je hodný a chtěl se k poškozené vrátit, ale ona už nechtěla. Byl za ní, že se ho nemusí bát, že by byl agresivní nebo jí nadával a byl v pohodě. Řekl jí, aby to došla stáhnout, že nechce mít problémy a tahání po soudech a že jí dá pokoj, když oznámení stáhne. Proto šla na Policii vzít oznámení zpět a on se jí ještě ten den byl zeptat, zda to stáhla. Jinak se s obžalovaným náhodně potkávali ve městě. Se znásilněním se svěřila sestře. Předchozích hádek s obžalovaných bývala přítomna její dcera a slyšeli to všichni sousedé v domě, kde bydleli. Bylo to v XXXXX a je tam asi 7 bytů. Poškozená popírá, že by se někdy pořezala nebo jinak sebepoškozovala. S obžalovaným spolu byli 5 let až do září 2014. Poslední rok jí obžalovaný několikrát do týdne mlátil. Po rozchodu spolu asi jednou týdně mívali pohlavní styk, myslela si, že se obžalovaný změní. Za dobu jejich vztahu byla 2x na ošetření na chirurgii ve Strakonicích, jednou s prsteníčkem na levé ruce, když jí na něj dupnul a jednou s malíčkem, který měla ohnutý, když se bránila jeho agresivnímu útoku. Obě ošetření měli být v roce 2014. Jinak mívala podlitiny, což mohou dosvědčit její známí nebo matka. Ta byla u toho, když za ní obžalovaný běžel a dal jí pěstí a tekla jí krev z pusy. Obžalovanému způsobila řeznou ranku na noze, ale k tomu došlo tak, že jí zahnal do kouta a myslela, že jí zabije.

‍

V průběhu výpovědi obžalovaný znevažujícími úsměvy, poznámkami a gestikulací zasahoval do výpovědi poškozené, ve svém jednání pokračoval i přes několikeré napomenutí předsedou senátu, a musela mu být uložena pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč. Poté se jeho chování zlepšilo.

K události ze dne 19.2.2015 poškozená uvedla, že šla do XXXXX za obžalovaným pro dceru. Chvíli si sedla na bar a obžalovaný jí říkal, aby tam s ním zůstala, ale ona nechtěla. Chtěla si vzít dceru a obžalovaný jí nechtěl dát. Z toho vznikla hádka a obžalovaný začal poškozené nadávat do kurev a do Vietnamek. Přesně si již nepamatuje, co jí obžalovaný řekl, protože je to delší doba, ale bylo to skutečně nepříjemné a ví, že se obžalovaného dost bála. Obžalovaný na ní dokonce 2x plivl. Zároveň jí vyhrožoval, že už si v práci ani neškrtne, že jí zničí, protože ona mu ničila život. Přišlo jí, že je obžalovaný opilý, křičel na ni, nadával ji a měla strach, že jí něco udělá. Chtěla obléci dceru, ale on jí nenechal, že si tam dceru nechá. Poškozená utekla, běžela za sestrou a telefonovala na linku 158, protože jí obžalovaný nechtěl dát dceru. Následně jí telefonoval vedoucí z práce, že obžalovaný s dcerou je na bufetu a že tam vykřikuje nadávky. Rychle tam běžela a obžalovaný stál s dcerou před bufetem. Nepochopila, proč jí obžalovaný dělá takovou ostudu v zaměstnání.

S obžalovaným se k sobě nevrátili, pouze se několikrát viděli, obžalovaný si přišel něco koupit anebo spolu zašli na pivo. Přišlo jí, že se obžalovaný změnil, že není tak agresivní, co býval a že se chová slušně. Intimní poměr spolu neměli a noc spolu nestrávili. Je pravdou, že zaplatila pokoj v penzionu, ale s obžalovaným tam byla asi půl hodiny a pohlavní styk spolu neměli. Na penzionu byli asi proto, že se k němu možná chtěla vrátit, neví. Poškozená si není vědoma, že by obžalovanému posílala nějaká SMS zprávy po 31.3.2015, kdy proběhlo první hlavní líčení. Obžalovaný předložil SMS zprávy s obsahem: „Ahoj, tak, co jak tě to utíká v práci, usínám a slíbila jsem, že ti napíšu”, ze dne 27.4.2015 a z téhož dne: „On už šel domů, pojď na cíčko, počkám pod mostem” a poškozená uvádí, že tyto zprávy psala a na cigaretu spolu šli, protože před tím se s obžalovaným potkali, když šla s novým přítelem do práce a obžalovaný je doběhl na mostě. Je pravdou, že si sháněla advokáta, ale pouze z důvodu, že obžalovaný má také advokátku a ona nechtěla být u soudu sama. Neprobírala s nikým, že by chtěla vzít zpět trestní oznámení, a to ani se svým přítelem.

Z SMS zpráv fotograficky zajištěných policejním orgánem soud zjišťuje, že od 25.11.2014 do 2.12.2014 spolu poškozená a obžalovaný komunikovali a poškozená například píše obžalovanému: „Lásko, už jsem zase sama, nemůžu, je mi smutno, chci být zas jen ty, já a XXXXX lásko” a naopak „Co po mě vlastně chceš, nedokážeš mě ani XXXXX zabezpečit, chceš něco vrátit, ale jak by sis to představoval.” Poškozená uvádí, že zprávy psala ona a že je taková, že když někdo udělá nějakou věc, tak mu dokáže rychle odpustit. Dohromady to však již dát nešlo, poslední rok to mezi nimi neklapalo, a když se spolu viděli, tak byli jako dva kohouti.

Podle rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích č. INC 3121/2014-15 ze dne 11.11.2014 se nezletilá XXXXX, nar. XXXXX, svěřuje do výchovy poškozené a obžalovaný se zavazuje přispívat na její výživu částku 2.500 Kč měsíčně.

Ze sdělení Chirurgického oddělení Nemocnice Strakonice vyplývá, že poškozená u nich nebyla v roce 2013 ošetřena a v roce 2014 pouze dne 21.9.2014 s otokem a hematomem pátého prstu pravé ruky. Uvedla, že došlo k pádu poličky na pravou ruku. Obžalovaný byl ošetřen pouze jednou a to 1.1.2014, kdy uvedl, že se poranil nožem na pravé noze. Zjištěna řezná ranka.

Svědkyně XXXXX matka obžalovaného, na úřední záznam v přípravném řízení vypověděla, že syn s poškozenou a jejich dcerou bydleli u nich a finančně poškozenou podporovali i potom, když se od nich po třech letech odstěhovali. Našli si nájemný byt ve Strakonicích. Ví, že syn do současné doby přispívá na výživu své dcery a když mohl, tak si jí bral a staral se o ni. Ke krizi mezi synem a poškozenou došlo zřejmě také z důvodu, že si poškozená našla nevhodnou práci a měla služby většinou o víkendech a noční. To si brali vnučku k sobě a podílejí se tak na její výchově a výživě. Domnívá se, že syn se snaží vztah udržet, ale jaký mají v současné době (výpověď je ze dne 3.12.2014) intimní vztah, neví. Zpráva, že ze strany syna mělo dojít k násilnému jednání, jí zaskočila. S poškozenou se o tomto nebavili a poškozená se tváří jako kdyby k ničemu nedošlo. Myslí si, že syn by nebyl schopen ublížit.

Svědek XXXXX otec obžalovaného vypověděl, že než se syn s poškozenou v roce 2012 odstěhovali, tak mezi nimi nebyly žádné konflikty. Proč se odstěhovali, přesně neví, byl v té době v nemocnici, ale poškozené bylo 18 a už to začalo, začala si hrát na velkou plnoletou, a tak se odstěhovali. Zda se hádali neví, nebydleli s nimi a syn se mu nesvěřoval. Důvod, proč se rozešli, je asi jednoduchý, poškozená nechtěla přiložit ruku k dílu. Svědek jí říkal, aby si dodělala školu, že má na to času dost a u nich doma klid, ale ono to asi nešlo, ono se nechtělo. Když si člověk odmalička zvykne na nějaké dávky, tak pak bojuje pouze, aby tu dávku bral dál a dál. Důvod rozchodu tedy asi byl, že syn poškozenou honil do práce, ale prostě to asi nemělo cenu.

Svědek XXXXX uvádí, že obžalovaného zná od malička. Spravoval dům v XXXXX ve XXXXX a rodina obžalovaného mu přišla harmonická, nebyl přítomen nějakým konfliktům. Co viděl, bylo absolutně v pořádku a neslyšel, že by si někdo ze sousedů stěžoval na nějaký křik nebo hádky. Nevšiml si, že by obžalovaný měl problémy s alkoholem, není mu to známo.

Svědek XXXXX uvedl, že bydlel v XXXXX ulici, obžalovaný s poškozenou byli jeho sousedi. Nejdříve bydlel nad nimi a pak si vyměnili byt a bydlel pod nimi. Osobně slyšel asi dvě hádky, kdy více byl slyšet mužský hlas, ale ten je asi více slyšet obecně. Neslyšel žádné výhružky. Protože je voják z povolání, tak byl většinou mimo domov, ale od manželky ví, že slyšela řev a že si v jednu chvíli bála, jak to u sousedů dopadne. Větší podrobnosti k tomu nezná. Od ostatních žen z domu slyšel, že se obžalovaného bojí, že pořád slyší nějaký křik nebo agresivitu. On sám s obžalovaným žádný problém neměl. Někdy se spolu bavili na zahradě a obžalovaný si mu stěžoval, že mu poškozená doma nepomáhá nebo že se špatně stará o dceru apod. Svědek to příliš nechtěl rozebírat. Později, když už tam spolu nebydleli, za ním přišla poškozená, zda by jí nevyměnil fabku, že se bojí obžalovaného, který má pořád klíče od bytu. On jí fabku vyměnil, více se o to nezajímal.

Svědek XXXXX na úřední záznam vypověděl, že je spolupracovníkem a kamarádem obžalovaného. Dne 29.11.2014 pomáhal obžalovanému na jeho žádost odstěhovat věci z bytu. Poškozená jim předala klíče a po příchodu do bytu viděli, že je tam velký nepořádek. Poškozená měla své věci téměř odstěhované, ale byt neuklidila. Obžalovaný ho požádal, aby nepořádek vyfotil a on tak učinil. Obžalovaný si naložil nějaké svoje věci a nepořádek tam nechal a poškozené zavolal, zda v takovém vztahu, chce předávat byt. V automobilu mu obžalovaný povídal, že ho poškozená přemlouvala, aby tam s ní zůstal. Někdy v listopadu nepřišel obžalovaný do práce, a když se ho následně ptal, co se stalo, tak mu obžalovaný řekl, že byl na policii, že se měl pokusit znásilnit poškozenou. Řekl mu, že to není pravda, že spolu normálně spali. Svědek ví, že obžalovaný s poškozenou měli neshody již delší dobu, kolikrát přišel obžalovaný vzteklý do práce, že poškozená nezaplatila školku nebo, že se špatně stará o dceru, jindy byl poškrábaný na krku a také měl propíchnutou nohu od nože. Asi se často hádali, netvrdil by, že se fyzicky napadali, ale blíže o tom neví, ví pouze to, co mu řekl obžalovaný. Obžalovaný je v práci klidný.

V hlavním líčení byly předloženy tři fotografie z mobilního telefonu XXXXX na kterých je zřejmé, že byt není zcela vyklizený a na podlaze se nachází různé smetí.

Svědek XXXXX uvedl, že o vztahu obžalovaného s poškozenou ví, že to nebylo ono z její strany. Poškozená měla problémy a byl svědkem, že když chtěli s obžalovaným něco podniknout, například, že zajdou do restaurace nebo, že vezmou někam společně děti, tak to díky ní nešlo, vyhrožovala, že si něco udělá a podobně. Koncem listopadu 2014 měli firemní večírek a byl svědkem, že poškozená volala obžalovanému a někam ho zvala. Že obžalovaného zve k sobě, svědkovi řekl obžalovaný, a zároveň ho požádal, aby byl svědkem, že ona sama ho zavolala a že ho k sobě zvala, vábila a že to spolu urovnají. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale co říká poškozená, neslyšel. Poškozenou jinak moc nezná, nedala mu šanci, aby jí poznal, jednou když byl u nich na návštěvě, tak zašla do koupelny a vyšla, až když odešel.

Svědek XXXXX uvedl, že s obžalovaným se zná ze zaměstnání. Jednou seděl s obžalovaným i poškozenou, oba se k sobě docela měli a pak se domluvili, že by mohli jít na hotel. Proč tam šli, neví, ale působilo to na něho, že se chtěli asi intimně sblížit. Ani jeden z nich nebyl opilý. Nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpátky nějaké oznámení, ale slyšel, že se před svým novým přítelem přiznala, že si všechno vymyslela. Měli to slyšet kamarádi, kteří však nechtějí svědčit, protože již u soudu něco měli. Kamarády podle jména nezná.

Svědek XXXXX otec poškozené uvedl, že bydlel jinde a neměl přehled o vztahu dcery a obžalovaného. Když si dcera trochu stěžovala, tak to nijak neřešil, protože se do jejich vztahu nechtěl míchat. Dcera si stěžovala, že jsou bez peněz, že jí občas nadává a občas i bije. Nemůže však dokázat, zda je to pravda. Jednou si dcera stěžovala na prst, říkala, že ho snad měla zlomený a že jí ho zlomil obžalovaný. Stěžovala si mu tak jednou za 14 dní, když se viděli, někdy mu i volala, že je to špatné, ale jak to měl řešit, když vlastně neměl důkaz. Nevzpomíná si, jestli na poškozené viděl modřiny. Dcera ho žádala spíše o finanční pomoc, o to, aby domluvil obžalovanému, to ne. Vztah obžalovaného a poškozené probíhal ze začátku dobře, ale jakmile se přestěhovali do Strakonic, tak začaly problémy, důvod svědek neví, ale myslí si, že byl finanční, že se vše točilo okolo peněz.

Svědkyně XXXXX matka poškozené uvedla, že vztah její dcery s obžalovaným byl ze začátku dobrý a neví, co se mezi nimi pokazilo. Dcera platila veškerý nájem, brala mateřskou a na bydlení a peníze jí nezůstávaly. Obžalovaný jí asi nějaké peníze dával, ale dcera jí říkala, že často neměla peníze na jídlo. Dcera říkala, že obžalovaný měl hrát automaty a chodit do hospody. Byla svědkem jedné události, kdy obžalovaný napadl její dceru. Byla s poškozenou a další dcerou domluvena, že půjdou do XXXXX na oběd a popovídají si. Najednou jí dcera volala o pomoc, tak zrychlily a viděly, jak obžalovaný běží za poškozenou a nejednou jí začal mlátit. Ona držela v ruce malou dceru a ta křičela. Když přišla blíž, tak mu říkala, proč jí bije a že si o něm nemyslela, že je takový. Dceři tekla krev z pusy. Tato událost se stala asi před rokem a obžalovaný nechtěl poškozenou pustit s nimi. Dcera potom chtěla, aby s ní šla svědkyně zpátky domů, že se obžalovaného bojí. Obžalovaný doma dělal jako by se nic nestalo, ale před tím jí mlátil hlava nehlava, prostě všude, jako smyslu zbavený. Dceři řekla, že když jí bude ještě mlátit, aby ho šla udat, ale ona nechtěla, bála se ho. Za dobu, co byli dcera a obžalovaný spolu, tak na ní 3x nebo 4x viděla modřiny. Jednou se jí dcera svěřila, že jí obžalovaný doma mlátí, že ležela na zemi a ještě do ní kopal a nadával jí, že je smradlavá cikánka. Také jí dcera řekla, že jí obžalovaný znásilnil, ale víc k tomu neví.

Svědkyně XXXXX sestra poškozené uvedla, že vztah obžalovaného a její sestry byl v pohodě, když ještě bydleli v XXXXX. Jednou šla s matkou na kávu a čekali na poškozenou, která najednou telefonovala matce, brečela a volala o pomoc. Matka tam běžela, svědkyně nemohla příliš rychle, protože byla těhotná a pak viděli, jak poškozená a obžalovaný na sebe křičeli a prali se. Obžalovaný poškozenou mlátil. Obžalovaný nechtěl poškozenou asi pustit na kafe a poškozené tekla krev z nehtu a má za to, že i krev ze rtu, jak jí mlátil. Matka byla v šoku, a obžalovaný na poškozenou pořád křičel, asi se bál, že mu s dcerou uteče a pak říkal, že to je kvůli masu, že nevyndala maso a neuvařila a on jí za to zmlátil. Při odchodu na poškozenou ještě křičel, že se sejdou u soudu. Na kávě se jim potom poškozená svěřila, že nemají peníze, že je prohraje v automatu a nemají, co jíst. Říkala, že jí obžalovaný mlátí. Svědkyně obžalovaného hrát neviděla. Říkaly jí, proč nejde na policii a ona pořád říkala, že nemohla ani jíst. Poškozená také říkala, že jí zlomil prst a ona se za to styděla a nechtěla jít k lékaři. Také říkala, že jí zkopal a malíkovou hranu měla úplně modrou a u lékaře řekla, že se narazila o poličku. Poškozená se jí svěřila, že obžalovaný přišel do bytu, a v koupelně jí chtěl znásilnit. To jí volala druhý den. Na policii šla proto, že jí to řekl její přítel. Ohledně události v únoru svědkyně uvádí, že jí poškozená volala, byla rozrušena, že je obžalovaný na ní agresivní a sprostý a že jí chtěl zmlátit a že čeká na policii před XXXXX. Pak jí volala, že je u XXXXX a že tam obžalovaný zase křičí.

Svědkyně pracovnice kavárny, vypověděla, že přišel obžalovaný s holčičkou a poškozená si přišla holčičku vyzvednout. Na místě se dohadovali, neslyšela přes hluk kávovaru, o čemž se baví, ale viděla, že se o něčem dohadují a působilo to na ní divně. Oba u dohadování stáli a něco si vyříkávali. Kdyby křičeli tak by je slyšela. Připadalo jí to, že se schyluje k hádce a nechtěla hádku na kavárně, a proto jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Neviděla, že by mezi nimi došlo k fyzickému kontaktu a neregistrovala ani plivání. Celou dobu je však nesledovala.

Svědkyně XXXXX vypověděla, že pracuje XXXXX a dne 19.2.2015 měla odpolední směnu a zaučovala novou kolegyni. Přišel tam obžalovaný s dcerou a hledal poškozenou. Řekli mu, že neví, kde je a on začal sprostě nadávat a že se kvůli ní nenechá zavřít. Nadával skutečně sprostě a škaredě a svědkyni se to vůbec nelíbilo, zvláště když měl s sebou malé dítě, které pořád tahal za sebou. Zaznělo tam, že poškozená je vietnamská kurva, píča a to se pořád opakovalo. Malá holka byla jakoby vyděšená, ne, že by se vyloženě bála obžalovaného, ale vyděšená z toho, co se děje okolo ní. Obžalovaný svědkyni přišel docela opilý, alespoň tak vypadal, byl z něj trochu cítit alkohol, byl neupravený a trochu špatně chodil. Obžalovanému řekla, ať chvíli počká, že zkusí poškozenou sehnat a šla za vedoucím a poškozenou telefonicky sehnali. Poškozená dorazila během 15 minut a venku se ještě hádali o dceru. O jejich vztazích nic nevěděla a z události byla docela překvapená.

‍

Svědek XXXXX uvedl, že je asi 8 měsíců přítelem poškozené. Poškozená mu kolem jedenácté hodiny večer volala, že se obžalovaný dobýval do bytu ohledně nějaké domluvy a pak se vrátil, že si tam zapomněl klíče. Když ho pustila do bytu, choval se agresivně a prý se jí pokoušel znásilnit a potom jí zbil. Probudila se dcera a toho zastavilo. Když odcházel, tak jí měl hlavičkou složit k zemi. Svědek u toho nebyl. Rovněž nebyl u incidentu v baru ale ví, že se obžalovaný měl domáhat dcery a dále udělat scénu v XXXXX. Neví o tom, že by poškozená chtěla vzít své omámení zpět, nebo že by chtěla obžalovanému odpustit. Má strach, jak se matka obžalovaného postaví k tomu, kdyby byl obžalovaný trestaný a také zda by se neobrátila zády k malé dceři. Říkala, že uvažuje o tom, že by to vzala zpět. Když mu poškozená volala ohledně znásilnění, tak jí říkal, aby se hned nechala ošetřit a nahlásila to. Poškozená říkala, že se bojí, že nechce žádné oplétačky, ale svědek jí říkal, ať to oznámí, nebo se to bude neustále opakovat. Svědek věří tomu, že poškozená s obžalovaným neudržuje poměr, i když se ho obžalovaný snaží na sociálních sítích přesvědčit o opaku.

Obhájkyně obžalovaného navrhla doplnit dokazování výslechem svědkyně XXXXX. Tento návrh byl však zamítnut z důvodu, že svědkyně se omluvila s tím, že má rizikové těhotenství a účast u soudu jí nedoporučila gynekoložka a soud nepovažuje za nutné vyčkávat do doby, než svědkyně porodí nebo riskovat případné zdravotní komplikace při výslechu v době těhotenství, neboť svědkyně byla přítomna pouze jednání Obžalovaného v XXXXX, kde byla společně s kolegyní XXXXX a ta tady již byla ve věci jako svědek vyslechnuta. Výslech XXXXX soud považuje za nadbytečný.

Z protokolu o ohledání místa činu včetně fotodokumentace soud zjistil uspořádání a vybavení bytu poškozené. K fotografii rozbitého květináče se obžalovaný vyjadřuje, že ten byl rozbitý již asi 14 dní. Na fotografii poškozené je viditelná podlitina pod levým kolenem a podle fotografií obžalovaného na něm nejsou znát žádné stopy násilí. Na základě výpovědi obžalovaného v přípravném řízení provedla policie dodatečné ohledání v koupelně bytu, při kterém zjistila, že na podlaze je dlažba a ani za využití kriminalistické techniky, nebyly nalezeny žádné stopy spermatu. Poškozená policii uvedla, že koupelnu neuklízela a naopak obžalovaný se v hlavním líčení vyjadřuje, že poškozená před ohledání celý byt naklidila. Podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví biologie a genetika nebyla na podprsence, ponožkách, tílku a riflových kalhotách poškozené prokázána přítomnost spermatu. Z poševního stěru nebyl zjištěn hablotyp Y chromozomu. Ten byl zjištěn ze stěru skvrny na rubové straně rozkroku kalhotek, ale neshoduje s haplotypem obžalovaného.

Z úředního záznamu o ohledání restaurace XXXXX ve XXXXX včetně fotodokumentace, soud zjišťuje stavebně technické uspořádání restaurace s tím, že bar, restaurace je dlouhý cca 10 metrů.

K osobě obžalovaného soud ze zprávy Městského úřadu Strakonice zjistil, že nebyl projednáván pro přestupek a podle opisu z evidence rejstříku trestů nebyl soudně trestán. Společnost XXXXX sdělila, že pracovní morálka obžalovaného je na velmi dobré úrovni a své pracovní úkoly plní bez problémů. V kolektivu pracovníků nemá osobní problémy a není konfliktní.

Soud na základě shora uvedených důkazů, které hodnotil pečlivě jednotlivě i v jejich souhrnu, dospěl bez důvodných pochybností k závěru, že obžalovaný XXXXX se jednak dne 6.11.2014 pokusil znásilnit poškozenou a jednak jí dne 19.2.2015 sprostě nadával v kavárně a v místě jejího zaměstnání.

Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, které bylo zaměřeno i na hodnocení dosavadního vztahu a chování obžalovaného a poškozené, aby soud mohl objektivně zhodnotit věrohodnost jejich výpovědí. Rodiče obžalovaného neví o žádném nevhodném chování jejich syna k poškozené a spíše se domnívají, že na rozchodu má větší vinu poškozená. Zejména otec obžalovaného se o poškozené vyjadřuje s despektem, považuje ji za línou a neschopnou přiložit ruku k dílu. Zdá se, že tento postoj přejímá i obžalovaný, viz. vyjádření obžalovaného, že poškozená není schopná bez alimentů uživit dceru, aniž by si přiznal, že právě s ním poškozená otěhotněla ještě na učilišti a porodila jejich dceru v 17-ti letech. Těžko pak může poškozená hledat nějakou kvalifikovanou a dobře placenou práci. Otec poškozené vypověděl, že se mu dcera svěřovala s problémy ve vztahu s obžalovaným, nicméně neví nic konkrétního a zdá se, že o to ani více nezajímal. Konkrétnější informace poskytla až matka a sestra poškozené. Matka poškozené XXXXX i sestra XXXXX byly svědky události, kdy chtěly jít s poškozenou do restaurace XXXXX, obžalovaný si to asi nepřál a poškozenou na ulici napadl údery do celého těla. Poškozená se jim svěřila, že nemají peníze, obžalovaný hraje automaty a nemají co jíst. Matka na poškozené viděla několikrát modřiny a dcera jí řekla, že ji obžalovaný bije. Sestra rovněž uvedla, že poškozenou měl obžalovaný mlátit, měl jí zlomit malíček a poškozená měla u lékaře říct, že se narazila o poličku. Poškozená se jí rovněž svěřila, že se jí obžalovaný pokusil znásilnit a že to byla oznámit na popud svého přítele. Také jí poškozená volala po incidentu v XXXXX, obžalovaný na ni měl být sprostý a agresivní a chtít ji zmlátit. Matka a sestra mají většinou jen zprostředkované informace od poškozené, je však nepochybné, že viděly napadení poškozené obžalovaným před tím, než šly do restaurace XXXXX. Ať již byl důvod napadení poškozené jakýkoli, svědčí tato událost o tom, že obžalovaný byl schopen násilí vůči poškozené a naopak není schopen ovládat své emoce. O neschopnosti obžalovaného ovládnout své jednání ostatně svědčí i skutečnost, kdy v hlavním líčení přes několikeré napomenutí předsedou senátu nevhodně vstupoval do výpovědi poškozené a byla mu uložena pořádková pokuta. Rovněž svědek XXXXX bývalý soused obžalovaného a poškozené hovoří o tom, že slyšel asi dvě hádky a od manželky ví, že slyšela řev a bála se, jak to u sousedů dopadne. Obžalovaného se měly bát i další ženy v domě. Poškozená svědka požádala, aby jí vyměnil zámek ve dveřích, neboť obžalovaný měl klíče i v době, kdy tam již nebydlel a poškozená se ho bála. Většinou ve prospěch obžalovaného hovoří jeho spolupracovníci a kamarádi. neví o žádných konfliktech a ani neslyšel, že by se někdo ze sousedů stěžoval. XXXXX pomáhal obžalovanému stěhovat věci z bytu a potvrzuje, že tam poškozená nechala nepořádek. Obžalovaný mu řekl, že poškozená učinila oznámení o znásilnění, ale že to není pravda, normálně spolu spali. V práci byl obžalovaný klidný, ale kolikrát přišel vzteklý kvůli poškozené. Asi se často hádali. Svědek XXXXX ví, že to nebylo ono kvůli poškozené. Když chtěli s obžalovaným někam vzít děti, poškozená nechtěla a vyhrožovala, že si něco udělá. Koncem roku 2014 volala poškozená obžalovanému a zvala ho k sobě. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale neslyšel, co poškozená říkala. Obžalovaný svědka žádal aby byl svědkem, že poškozená sama volala a obžalovaného zvala. Svědek byl u toho, když se obžalovaný a poškozená domluvili, že spolu půjdou na hotel, ale nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpět trestní oznámení, pouze to slyšel od kamarádů, kteří nechtějí svědčit, a nezná je jménem. Žádný z dosud uvedených svědků nebyl přítomen jednání projednávanému dnes v trestním řízení, ale soud zjistil, že vztah obžalovaného a poškozené nebyl rozhodně idylický, docházelo mezi nimi k hádkám, minimálně jednou obžalovaný poškozenou fyzicky napadl a je pravděpodobné, že to mohlo být i vícekrát. Poškozená vypovídala o zranění malíčku, o tom vypovídá i její sestra XXXXX a jejich výpověď je potvrzována lékařskou zprávou z 21.9.2014.

Obžalovaný jednoznačně popírá, že by se poškozenou pokusil znásilnit. Tvrdí, že ke styku došlo dobrovolně a vyvrcholil na podlahu v koupelně. Nepamatuje si však, zda po sobě sperma uklidil. Modřinu na noze měla poškozená již při jeho příchodu, on ji nijak nenapadl. Jeho výpověď je částečně zpochybňována dodatečným ohledáním koupelny, kdy se policejnímu orgánu ani za využití kriminalistické techniky nepodařilo nalézt na podlaze koupelny sperma. Je sice možné, že poškozená mohla koupelnu před ohledáním dokonale uklidit, nicméně poškozená tvrdí, že v koupelně spolu vůbec nebyly a jak bude rozvedeno dále, soud věří spíše výpovědi poškozené. Rovněž poškozená tvrdí, že před příchodem obžalovaného neměla na noze modřinu. Pro posouzení pravdivosti výpovědí obou zúčastněných je nutné nejprve hodnotit incident ze dne 19.2.2015. I zde obžalovaný jednoznačně popírá, že by se jakkoli nevhodně nebo hrubě choval k poškozené. Při prvním hlavním líčení, kdy mu byl předestřen záznam o zahájení úkonů trestního řízení uvedl, že to není pravda a po připojení věci do společného řízení vypověděl, že v XXXXX poškozené nenadával a nevyhrožoval a v XXXXX pouze slušně požádal o zavolání poškozené. Jeho výpověď je jednoznačně a přesvědčivě, vyvrácena výpovědí nestranné svědkyně XXXXX, která popsala sprosté nadávky, které obžalovaný v bufetu adresoval na poškozenou, popsala, že vypadal jako opilý a při nadávání nebral ohled ani na dceru, kterou tahal za sebou. Jeho jednání se jí nelíbilo a byla z něho překvapená. Pracovnice XXXXX sice neslyšela, co obžalovaný poškozené říká, ale je zřejmé, že se dohadovali takovým způsobem, že jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Soud má na události z 19.2.2015, zejména z chování obžalovaného v XXXXX jednoznačně prokázáno, že obžalovaný při své obhajobě lže. Za této situace soud věří výpovědi poškozené nejenom ohledně dne 19.2.2015, ale nemá důvod pochybovat ani o hodnověrnosti její výpovědí ve vztahu pokusu o znásilnění dne 6.11.2014. Kromě toho je i zde výpověď poškozené, byť nepřímo, potvrzována dalšími důkazy, zejména nenalezením spermatu v koupelně, zadokumentováním podlitiny, skutečností, že se poškozená svěřila své sestře a příteli XXXXX. Soud nevidí jediný důvod, proč by si poškozená měla pokus znásilnění vymyslet, nemělo to žádný vliv pro jednání o výchově dcery, majetkové vyrovnání nebo budoucí kontakt obžalovaného a poškozené. Navíc se k oznámení věci policii se rozhodla až na popud XXXXX.

‍

Na závěrech soudu o hodnověrnosti poškozené nemění nic ani skutečnost, že obžalovaný a poškozená spolu po 6.11.2014 komunikovali, ať již osobně nebo prostřednictvím SMS zpráv, že se poškozená snažila obžalovanému odpustit, možná se k němu chtěla i vrátit a dokonce objednala pokoj v penzionu. Naopak je takovéto jednání pochopitelné, neboť obžalovaný je otcem jejich dcery a vzájemný vztah rodičů dítěte i po rozchodu podléhá dalšímu vývoji. Svědci navržení obžalovaným nepotvrdili, že by poškozená měla někde uvádět, že si znásilnění vymyslela. Proti hodnověrnosti poškozené nesvědčí ani její nejistota, zda do ní obžalovaný krátce nevnikl a nedošlo tak k dokonání zločinu znásilnění. Ve stresové situaci, kdy obžalovaný se pokouší o soulož za použití násilí a výhrůžek je pochopitelné, že si oběť činu nemusí s odstupem času zcela přesně vybavit všechny podrobnosti.

‍

Obžalovaný svým jednáním ze dne 6.11.2014 naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Jednáním ze dne 19.2.2015, zejména v XXXXX spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. I trestního zákoníku. V této věci bylo žalováno i spáchání přečinu nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozená si však v hlavním líčení dne 18.9.2015 již nepamatovala výhrůžky, které by užití takovéto právní kvalifikace umožňovalo, a proto byl obžalovaný uznán na vinu pouze z přečinu výtržnictví. Za spáchané trestné činy je obžalovaný ohrožen úhrnným trestem v trestní sazbě podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, která činí dvě léta až deset let.

‍

Při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, zejména zločinu znásilnění, k osobním poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti nápravy. Obžalovanému přitěžuje, že spáchal více trestných činů. Na druhou stranu mu podle § 41 písm. o) trestního zákoníku polehčuje, že před spácháním trestných činů vedl řádný život a u zločinu znásilnění i skutečnost, že nedošlo k dokonání trestného činu. Soud rovněž pozitivně hodnotí, že obžalovaný, vyjma trestné činnosti namířené proti poškozené, nepáchá jinou trestnou činnost a pokud si uvědomí, že své rodinné problémy nemůže řešit takto nepřípustně, je poměrně velká naděje, že v budoucnu žádnou trestnou činnost páchat nebude. K tomuto uvědomění mu snad pomohlo již projednání věci před soudem a soud nepovažuje za nutné zbytečně přísné a exemplární potrestání obžalovaného. Za této situace soud uložil pouze podmíněný trest odnětí svobody na samé spodní hranice zákonné trestní sazby, tedy na dvě léta, s poměrně krátkou zkušební dobou dva a půl roku. 

‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (§ 248 odst. 1 tr.ř., 251 tr.ř., § 252 tr.ř.).

Odvolání mohou podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody, a tyto osoby i proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí (§ 246) tr.ř.

‍

V neprospěch obžalovaného může rozsudek v téže lhůtě napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto právo též poškozený, který uplatnil právo na náhradu škody (§ 247 odst. 1 tr.ř.).

‍

Ve prospěch obžalovaného mohou v téže lhůtě podat odvolání kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce tak může učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce (§ 247 odst. 2 tr.ř.). 

‍

Ve prospěch mladistvého může podat odvolání, a to i proti jeho vůli, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 72 odst. I zákona č. 218/2003 Sb.)

‍

Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo (§ 249 tr.ř.).

‍

Ve Strakonicích dne 18. září 2015

Za správnost vyhotovení:

XXXXX

‍

Mgr. Roman Šustr v. r. předseda senátu

‍